Proto Zaorálek plánuje obrátit se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku a zpochybnit výrok, jímž britský soud osvobodil britského občana, který smrt Čecha loni zavinil. Je to podle něj jediný způsob, jak dosáhnout revize procesu. Zaorálkovo úsilí má jeden podstatný háček. Podání k soudu může podat sestra zabitého, nikoliv český stát. Ministerstvo zahraničí ji pak může v procesu pouze podpořit. „Evropský soud pro lidská práva je jediná instance, která přichází v úvahu, a která je podle mě schopná zjednat tu spravedlnost, po které musí každý normální člověk volat,“ řekl Zaorálek. O připravovaném podání v pátek mluvil i s generálním tajemníkem Rady Evropy Thorbjörnem Jaglandem, pod jehož instituci soud pro lidská práva spadá.
Zaorálek, jako ministr zahraničí, bez pochyby ví, o čem mluví. Přesto se chce pustit do boje, který je zřejmě odsouzen k neúspěchu.
Je všeobecně známo, že Spojené království nemá psanou Ústavu, dokument, který by se jmenoval „Ústava“ neexistuje – britská ústava je zcela nekodifikovaná a jen zčásti psaná. Ústavu (ústavní pořádek) tedy tvoří několik psaných zákonů spolu s ústavními zvyky principy a institucemi. Anglosaské právo je totiž založené na obecném právu (někdy též soudcovském právu). To je tvořené soudci pomocí precedentů, tj. předchozích rozhodnutími soudů a tribunálů na základě toho, že by přece nebylo spravedlivé nakládat při různých příležitostech s obdobnými fakty různě (jako je tomu u nás).
Soubor precedentů je závazný pro budoucí rozhodování. V případech, kdy se strany (účastníci sporu) nedohodnou na právní kvalifikaci, řídí se soud posledním precedenčním rozhodnutím příslušného soudu. Pokud již byl podobný spor rozřešen v minulosti, je soud povinen akceptovat logiku předchozího rozhodnutí. Pokud však soud shledá, že současný spor se zásadně liší od všech předchozích případů, má soudce pravomoc a povinnost precedent vytvořit. Rozhodnutí se potom stane „případem zakládajícím precedent“ a bude závazné pro budoucí případy.
Zaorálek ale předpokládá, že Británie bude respektovat, že Evropský soud je nadřazen soudům národním. Po vstupu do Evropské unie se Spojené království stejně jako ostatní členové rozhodlo postoupit část své suverenity, takže evropské právo je v určitých oblastech nadřazeno právu domácímu. Jenomže to je jeden z důvodů tzv. tvrdého brexitu. Kromě odchodu z jednotného trhu Mayová plánuje odstoupit i od Soudního dvora EU a od dalších unijních struktur.
A tak, jakkoliv je na první pohled Zaorálkova snaha sympatická, ve skutečnosti se nejedná o nic jiného než o pokus o jeho zviditelnění před parlamentními volbami u nás. Je smutné, že k tomu využívá tragedii, která se v Británii bohužel stala.
Chtěl by být Davidem, který porazí Goliáše, ale je jen poštěkávajícím jezevčíkem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
