Ivan Černý: Historie a současnost branné výchovy

11.08.2022 7:37

Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze patří mezi naše nejstarší muzea. Založeno bylo v roce 1892 jako výsledek snahy českých učitelů o uchování a dokumentování historických tradic našeho školství a pedagogiky.

Ivan Černý: Historie a současnost branné výchovy
Foto: archiv
Popisek: Ivan Černý

Od roku 1991 je státním rezortním muzeem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Mezi jeho základní činnosti patří mj. výstavní, metodická a publikační činnost. V této souvislosti je třeba široké veřejnosti i učitelům na všech stupních představit mimořádnou knihu, kterou Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského vydalo při příležitosti vernisáže unikátní výstavy Škola a válka s podtitulkem:

Branná výchova v české škole

Jako vyučovací předmět je branná výchova příslovečnou popelkou i navzdory stále se zhoršujícím poměrům ve světě, kdy se téměř nonstop válčí v řadě zemí. Až donedávna se většina české veřejnosti domnívala, že co se děje kupříkladu v Africe, Gaze a Libanonu , se v Evropě stát nemůže. Jak je vidět, jest tomu naopak a bude dobré oprášit staré dobré skautské heslo: Buď připraven!

Autorská dvojice Jan Šimek a Martina Halířová dané téma školní branné výchovy zpracovala v celé chronologické šíři. Výsledkem jejich letitého bádání a psaní vznikla jedinečná publikace, která se jako jediná u nás věnuje komplexně této problematice.

Jak se dočteme v úvodu představované encyklopedie, cílem této publikace je přehledně laikům i odborníkům ukázat, jaké postavení branná výchova ve školní výuce posledních století zaujímala, co bylo obsahem výuky a jakými prostředky a formami se vyučovala – a vyučuje.

Škola a válka

Široký záběr, bohatý sběr materiálů a informací

Nejrozsáhlejší první část ukazuje chronologický vývoj od počátků předvojenské výchovy na sklonku Rakousko-Uherské monarchie přes první Československou republiku, kdy se branná výchova poprvé stala povinnou součástí vyučování, až po období socialistického školství, kdy branná výchova prostoupila všechny stupně vzdělávacího systému od mateřské školy až po vysokou. Pro úplnost je obsah doplněn i textem o vývoji po roce 1989, kdy se na brannou výchovu na školách jaksi pozapomnělo.

Kniha má čtyři kapitoly a řadu podkapitol: Vývoj výuky branné výchovy, Ideologická složka branné výchovy, Naukové složky branné výchovy a Tělovýchovná složka a branné zřetele v jednotlivých předmětech.

Pro představu širokého autorského záběru vyjmenováváme kupříkladu z obsahu podkapitol kapitoly čtvrté, poslední tato témata:

Civilní protiletecká ochrana a ochrana před škodlivými látkami, Orientace v terénu, Práce s mapou i buzolou, Orientační náčrty, Signalizace a pobyt v přírodě, Základy střelby, Zdravotnická příprava po druhé světové válce a Zdravotnická příprava v současnosti. Pro mnohé čtenáře budou doslova rozšířením obzorů pasáže, věnované vzniku a činnosti světově významného Červeného kříže a jeho činnost při výchově dětí a mládeže do časů než byla tato významná humanitární instituce vytlačena po roce 1989 na okraj zájmů politiků i médií nejrůznějšími „neziskovými“ organizacemi a soukromými charitativními společnostmi.

muzeum

V závěru knihy spoluautor Jan Šimek připomíná, že díky změně geopolitické situace po rozpadu socialistického bloku došlo k odstranění branné výchovy z našich škol již v roce 1990. A to i přes to, že poučení o poskytnutí první pomoci, způsobech orientace v terénu či zásadách chování v mimořádných situacích, si uchovalo význam do dnešních dnů. Ba naopak, neustálým zhoršováním mezinárodní situace v řadě zemí světa, včetně současné válečné konfrontace USA s Ruskem nebo zvyšování napětí mezi Amerikou a Čínou, je branná výchova čím dál důležitější. V současné branné výchově na našich školách je chaos, a tzv. rámcové vzdělávací programy jsou v mnoha ohledech nevyhovující. Jak konstatuje Jan Šimek, na základě rámcových vzdělávacích programů si totiž každá škola vytváří vlastní školní vzdělávací program, který mnohdy přípravu na mimořádné situace nereflektuje dostatečně. Zároveň většina učitelů není řádně proškolena ve způsobu, jak bezpečnostní témata vyučovat – i když díky úsilí Hasičského záchranného sboru a jeho seminářům množství pedagogů alespoň základní školení absolvovalo.

Kniha v pevných deskách o více jak dvou set stranách Škola a válka má nejenom mimořádně hodnotný text, ale je i výborně graficky vyvedená, s velkým množství dobových plakátů, vyhlášek, fotografií a dalšího ilustračního materiálu. Je skvělým doplňkem každé školné knihovny i praktickou pomůckou pro novináře a publicisty toto problematikou se zabývající. K zakoupení je v Národním pedagogickém muzeu a knihovně J. A. Komenského, kde vyšla jako doprovodný materiál ke stejnojmenné výstavě Škola a válka s podtitulkem Branná výchova, kterou muzeum připravilo ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem ČR a Státním oblastním archivem v Praze. Výstava je k zhlédnutí do 31. srpna tohoto roku, od úterý do neděle od 10:00 – 17:00 hodin. Více na: www.npmk.cz.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ladislav Jakl: Evropská unie - léčba otevřených ran solí

15:49 Ladislav Jakl: Evropská unie - léčba otevřených ran solí

Denní glosa Ladislava Jakla