Poté se konala hojně navštěvovaná prezentace děl tohoto mimořádného kumštýře, věnujícího se tzv. hyperrealismu, v nových prostorách galerie Art Mozaika v centru hlavního města zjara loňského roku. A sotva se převalilo pár měsíců, konal se ve zmíněné svatyni malířského kumštu, v ulici Politických vězňů 8, křest mimořádné Kubíkovy umělecké publikace, jejíž vydání si vynutil zájem a obdiv jak kunsthistoriků, tak sběratelů obrazů. Zápalnou šňůrou k jejímu vydání byl velmi pravděpodobně mimořádný aukční úspěch Kubíkova obrazu Máří Magdaléna, vydraženého před krátkým časem na aukci společnosti Art Mozaika za 560.000.- Kč.

Seznamte se, prosím…

Curriculum vitae tohoto talentovaného člověka by vydalo na román. Pokusme se ho vtěsnat do několika suchých vět. Tomáš Kubík se narodil v Pelhřimově v roce 1977. Vztah k výtvarnému umění nejspíše podědil po otci, malíři a reklamnímu grafikovi. Již od svých třinácti let ho zajímalo malování, ve kterém vynikal mezi spolužáky na základní škole a rád se toulal krajinou jak se skicákem a tužkou, tak i paletou aniž by ještě tenkrát říkal, že „jde do plenéru“. O svém životním poslání nepochyboval a dělal pro to vše, co bylo v jeho silách. V letech 1992 –1996 absolvoval legendární Hollarovku v Praze. Zde si mimo kreslení a malby osvojil grafické techniky, modelování a fotografování. Během studia na střední škole se Kubík intenzivně věnoval již zmíněnému malování v plenéru, chodil kopírovat mistrovská díla do Národní galerie a tíhl k impresionistické malbě. Právě v této době potvrdil pravdivost pořekadla, že talent bez píle je jako rýč bez násady a kreslil a maloval i ve většině svého volného času.

Po Výtvarné škole Václava Hollara byl přijat do Ateliéru klasických malířských technik profesora Zdeňka Berana na Akademii výtvarných umění v Praze. Během šesti let (1996 – 2002) zde Kubík plně uplatnil svou mimořádnou technickou zdatnost i okouzlení tvorbou starých mistrů, která ho fascinovala. Věnoval se převážně malbě zátiší a kresbě živého modelu (včetně autoportrétu). Akademie svým žákům nabízela možnost zahraničních stáží, které plně Tomáš Kubík využíval. Při studiích navštívil řadu výstav Rembrandta, Caravaggia nebo Michelangela. Ovlivnili ho ale i současní umělci, jako kupříkladu Francis Bacon nebo Lucian Freud. A proto Kubík v letech 2002 – 2004 ještě pokračoval ve studiu v Ateliéru intermediální tvorby profesora Milana Knížáka.

V prvním ročníku na Akademii se Kubík věnoval převážně malbě zátiší, kupř. Cibule I. a II. olejomalba na desce, 60 x 45 cm, 1997. K malbě portrétu přešel rozsáhlou sérií studií svých výrazů v zrcadle.  Vznikla tak řada pláten, od miniatury až po expresivní kompozici Autoportrét s figurínou – Inner Rage, olejomalba na plátně, 150 x 150 cm, 1999 – 2000, kterému nadšeně tleskali návštěvníci bienale Figurativas, velkém přehledu evropské a americké figurativní malby v Barceloně.