Bez přiměřeného zájmu prošel výrok katolického biskupa Jana Baxanta, který při otevření Centra sociální pomoci v Mostě (spadá pod Oblastní charitu v Mostě) podle zdroje řekl, že svobodní lidé mají právo se rozhodnout, že nebudou pracovat, protože nechtějí (k přečtení zde: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Do-mesta-Snede-tisne-dorazil-biskup-Lide-maji-pravo-nepracovat-rekl-pri-otevirani-Charity-581801 ). To je opravdu „pokrok“. Podle biblické knihy Genesis řekl Hospodin Adamovi, když okusil ono jablko: „V potu tváře chléb svůj dobývati budeš!“ a dodal: „Prach jsi a v prach se obrátíš!“ Chápu vše tak, že mimo ráj je práce údělem člověka. I v ateistickém minulém režimu se rozumělo samo sebou, že člověk má být „platným členem společnosti“, tedy užitečným pro společnost. Nikdo o tom nepochyboval.

Postaví neziskovky Oblomovovi pomník?

Pamatuji se na mladého muže, který byl na začátku osmdesátých let přeložen na Psychiatrickou kliniku v Praze 2 z Psychiatrického oddělení Všeobecné vojenské nemocnice. Tam mu byla stanovena diagnóza schizofrenie a klinika měla diagnózu přezkoumat. U vojenského útvaru byl nápadný tím, že nechtěl vůbec nic dělat. Jeho postojům, chování a argumentaci nikdo nerozuměl. Hlavním příznakem měl být blud. Obsahem údajného bludu bylo „nevývratné“ přesvědčení“, že nemusí pracovat. Vysvětlil mi to tak, že stačí, že pracují ostatní lidé. Ti udělají práce dost a není třeba, aby i on pracoval. S diagnózou jsem se jako mladý sekundář neztotožnil, nicméně mladík dostal „modrou knížku“ a invalidní důchod, aby v souladu se svým přesvědčením nemusel nic dělat. Nikdo tehdy nechápal, že by nemuselo jít o blud. Natolik byl všeobecně sdílen „blud“, že normální je pracovat. Málokdo tehdy viděl, že se jedná o člověka, který předběhl svoji dobu. Předpokládám, že až se o něm dozvědí neziskové organizace, vypátrají ho a vyrobí z něj celebritu. Možná mu postaví pomník a pojmenují po něm náměstí. Po celém Západě bující nová ideologie, nesmyslně zvaná „neomarxismus“, totiž hlásá, že všichni mají stejná práva. Klade se důraz na individuální svobody. Lidé a zejména menšiny jsou podle této ideologie společností utlačováni. Společnost je prý navíc univerzální viník, který je dlužný všem. Povinnosti upadly v zapomnění.

Horečnatá vize vizionáře Špidly

Možná, že sám žiji v bludu, že člověk bez společnosti nepřežije, že společnost se udržuje usilovnou prací a že se na té práci mají podílet všichni, kteří jsou jí schopni. „Prací“ rozumím každou společensky užitečnou činnost, například i řádnou výchovu dětí. Před dvaceti lety mi „vizionář“ Vladimír Špidla řekl, že za dvacet let bude mít práci jen jedna třetina lidí, že je to normální a je nutno se s tím smířit. Vidím práci, která by měla být vykonána a není, na každém kroku. Jiná je otázka, zda bude tato práce identifikována a zaplacena nebo jinak odměněna. Lidé bez aktivního zaměstnávání totiž rychle degenerují. Absence práce vede k demoralizaci. Proto námořníci drhli palubu a vojáci vytírali „rajóny“, v Prusku pak vojáci pracovali jako tkalci. Práci lze jen částečně nahradit aktivní rekreační činností.