Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) si pospíšil, aby dal najevo, že nová vláda stojí jednoznačně na straně nadnárodních korporací a dovozců potravin z ciziny, a že zájmy našich zemědělců i spotřebitelů jsou novým min mistrům ukradené.

V současné době v Zemědělském výboru Evropského parlamentu probíhají jednání o mandátu, kterým by Evropský parlament zavázal Evropskou komisi určitými limity při jednání obchodní dohody mezi EU a Indií. Protože se ve výboru dlouhodobě zabývám problematickou antimikrobiální rezistence, což je problém vzniku mikrobů rezistentních na antibiotika, který bývá často způsoben zneužíváním antibiotik nikoli k léčení nemocí, ale jako stimulátor růstu zvířat, což je jeden z vážných zdravotních problémů, jehož zavlečení nám hrozí při otevření unijního trhu většímu množství dovozů z Indie, jsem byl poradou koordinátorů jmenován výborovým zpravodajem k formulaci návrhu mandátu pro Komisi.

Podle údajů ze ve statistik Mezinárodní organizace pro výživu (FAO), Celní správy, Státní veterinární správy (SVS), Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUS) a Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) jsem ve svém návrhu zprávy členy výboru upozornil na zdravotní a ekonomická rizika, která by s sebou přinášelo většího otevření unijního trhu pro zemědělské komodity a potraviny z Indie.

Pro členské státy EU je Indie důležitým dodavatelem řady komodit tropického a subtropického pásu, které z důvodu přírodních podmínek nelze pěstovat v EU, nebo je v Evropě není možné pěstovat v množství, které by pokrylo naši spotřebu. Jako příklad lze uvést čaj, rýži basmati nebo tropické ovoce. V těchto komoditách, které nelze v Evropě pěstovat, lze uvažovat o další liberalizaci obchodu formou snížení cel. Důrazně jsem však kolegy varoval před snížením množství, nebo četnosti fytosanitárních kontrol. To by mohlo vést ke zvýšení zdravotních rizik pro spotřebitele v členských státech EU.

Ve svém návrhu jsem upozornil, že u komodit, které na území členských států EU pěstovat lze, by však jakákoli další liberalizace vzájemného obchodu - zejména snížení nebo odstranění cel - představovalo přímé ohrožení existenční zájmů zemědělců v Unii.