Ivan David: Nejvyšší unijní kontrolor nachytán při rozmařilém rozhazování peněz

03.12.2021 17:28 | Komentář

Ke kontrole hospodárnosti a legálnosti utrácení peněz ze společného rozpočtu tehdy EHS – dnes EU - si členské státy v roce 1977 Bruselskou Smlouvou o změně určitých finančních předpisů zřídily Evropský účetní dvůr (ECA). Jde o obdobu našeho Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle zakládací smlouvy je posláním ECA „prověřovat, zda jednotlivé instituce EU plní své povinnosti při správě finančních prostředků EU v souladu s předpisy a s principy hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti.“. Nyní se ukázalo, že nejvyšší vedení této instituce si s hospodárností při své vlastní činnosti hlavu příliš neláme.

Ivan David: Nejvyšší unijní kontrolor nachytán při rozmařilém rozhazování peněz
Foto: Archiv ID
Popisek: MUDr. Ivan David, europoslanec za SPD

Francouzský deník Libération zveřejnil informace o plýtvání dotací na fiktivní byt předsedy účetního dvora německého lidovce Klause-Heinera Lehneho. Nejvyšší kontrolor EU si měl podle autora článku Jeana Quatremera z rozpočtu Unie nechat proplácet i nepřiměřené náklady na občerstvení. A stal se přeborníkem v netransparentnosti výdajů své kanceláře. Reportér Jean Quatremer je novinářské eso v unijní žurnalistice. Jeho články o defraudacích peněz z rozpočtu tehdejších Evropských společenství (ES) – předchůdce dnešní EU - vedly už jednou k pádu Evropské komise. Pod tlakem zveřejněných skandálů o hospodaření Společenství Evropský parlament v roce 1999 vyslovil nedůvěru Evropské komisi vedené Lucemburčanem Jacquesem Santerem.

Libération přinesl informaci, která by mohla vést k odchodu Lehneho z funkce předsedy Účetního dvora. Podle Bruselské smlouvy musí být všichni auditoři, kteří jsou členy nejvyšší kontrolní instituce EU, nezávislými a nestrannými osobnostmi. Lehner však v rozporu se Smlouvou zůstal členem CDU a na webu Düssledorfské organizace je dokonce veden jako čestný předseda partajní rady. Podle francouzského deníku jde o ukázkový příklad právem EU zakázaného střetu zájmů. „To je v rozporu se zásadou stranické politické neutrality“, konstatuje doslova Libération v článku pod názvem „Podvody na vrcholu Evropského účetního dvora“.

Podle Quatremerova šetření se šéf unijních kontrolorů zdržuje více v domovském Düsseldorfu než v sídle ECA, který sídlí v lucemburském hlavním městě. Přehledy o přítomnosti šéfa účetního dvora v hlavní budově úřadu prý působí dojmem, jako by práci pro EU vykonával na částečný vedlejší úvazek. Jeho služební limuzína je prý před budovou úřadu k vidění pouze jednou za ¼ roku, kdy jsou svolány porady vedení úřadu. Ani to však Klausi-Heineru Lehnemu nebrání, aby si nechal z rozpočtu EU celoročně proplácet 3.000 eur měsíčně za služební byt na prestižní adrese v Lucemburku. Jen na toto ubytování mu bruselská pokladna vyplatila 325 000 eur.

Po kontrole účtů vedení úřadu navíc vyšlo najevo, že na stejný byt, v němž za poslední rok nikdo ani jednou nepřespal, pobíral z rozpočtu EU náhrady i další člen vedení Účetního dvora. I o něm se francouzskému listu podařilo zjistit, že se prací v úřadě „nenechá příliš zdržovat“. Oba výtečníci prý mnohem více času než na pracovišti tráví na různých zahraničních pracovních cestách. Přesto se oba kontroloři hospodárnosti vynakládání peněz z rozpočtu EU vůbec nestyděli nechat si proplácet horentní sumy za pořádání pracovních snídaní a setkání s novináři za účelem informování veřejnosti o práci úřadu. A to i ve dnech, kdy je v Lucemburku nepotkal jediný člověk. Když se od Lehneho skutečný novinář Quatremer pokusil získat nějaké údaje o opulentním utrácení nejvyšších evropských auditorů, narazil na hradbu mlčení. Po 3 dny nedostal odpověď na jedinou ze svých otázek.

Lehne nyní spolu se 2 pracovníky svého kabinetu čelí obvinění z podvodu. Nejde přitom o první případ rozkrádaček v této kontrolní instituci EU v současném volebním období. Lehneho případ vykazuje shodné rysy s trestnou činností, které se ve funkci auditora Účetního dvora dopouštěl bývalý belgický ministr obrany Karel Pinxten (obr. 2). Svoji funkci musel opustit v září 2021 poté, kdy byl Evropským soudním dvorem uznán vinným z vážného porušování rozpočtových pravidel zakotvených ve Finančním nařízení.

Pinxten způsobil rozpočtu EU škodu ve výši 570 823,61 eur. Tím, že umožnil řadě členů vlámské liberální strany Open VLD současného belgického premiéra Alexandra De Croa, během volební kampaně tankovat do stranických aut palivo ze služební platební karty Účetního dvora, se dopustil hned několika trestných činů – od defraudace peněz EU až po nelegální financování politické strany. Belgickému auditorovi Pinxtenovi bylo před soudem prokázáno, že si jako služební cesty nechal proplácet výlety na lyžování do Alp nebo myslivecké hony. A to vše navíc v pracovní době, kdy měl v Lucemburku v sídle ECA kontrolovat hospodárnost vynakládání peněz z rozpočtu EU.

Při čtení článku v Libération jsem si vzpomněl na jeden z výstupů této ctihodné instituce, který jsme letos projednávali na Zemědělském výboru Evropského parlamentu (AGRI). Tehdy mě opravdu rozčílil posudek klimatických dopadů Společné zemědělské politiky EU, v němž auditoři Účetního dvora zcela vážně bez uvedení jediného důkazu psali, že zemědělské dotace nepřispívají dostatečně ke snižování uhlíkové stopy zemědělců. Autora zprávy jsem při jejím projednávání upozornil, že sepsal naprostý blábol a že při psaní tohoto paskvilu zneužil své pravomoci. Stále ještě platná verze Společné zemědělské politiky (CAP) totiž zemědělcům nic takového neukládá a ani k tomu nemá nástroje.

Podle současných pravidel, které stále ještě platí a budou platit ještě rok, Brusel vyplácí dotace východním zemědělcům za to, že při hospodaření s půdou dodržují právní předpisy. Západním zemědělcům k tomu navíc ještě vyplácí skryté produkční dotace na různé rostlinné komodity i chovaná hospodářská zvířata maskované jako platba na farmu. Kormě toho jsou ve 2 pilíři CAP z Evropského fondu pro rozvoj venkova vypláceny i dotace na různá ekologická opatření, jako jsou projekty na zadržování vody v krajině nebo na opatření proti erozi půdy. V zadání dotačních programů však nebylo ani slovo o snižování emisí CO2, takže obviňování zemědělců, že za dotace nedostatečně snižují uhlíkovou stopu, je naprosto neférová křivárna. Nyní už lépe chápu jak tyto „politické bláboly“ - vydávané za audity – vlastně vznikají. A už se méně divím jejich výsledku.

K odhalenému skandálu s defraudacemi v Evropské účetním dvoře bylo svoláno mimořádní zasedání Výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT). Jeho předsedkyně Monika Hohlmeierová z CSU - což je sesterská strana německé CDU, se Lehnera na zasedání veřejně zastala. Pro připomenutí jde o poslankyni, která se s oblibou „naváží“ do zemědělců ve východních zemích. Zejména v ČR, Polsku a Maďarsku. Je autorkou pozměňovacího návrhu k nařízení o strategickém plánu označovaném jako „tvrdé zastropování“. Podle jejího návrhu by jeden zemědělský podnik nesměl dostat více než 60 tisíc eur přímých plateb a 1 milion eur investičních dotací. Její návrh je zaměřen jednoznačně k diskriminaci zemědělských firem, které ve východní Evropě vznikly transformací z bývalých JZD.

Na včerejším zasedání CONT Lehne tvrdil, že do úřadu „poctivě dojíždí každý týden“. Inkriminovaný byt podle něj využívají k ubytování i další 2 členové jeho kabinetu. Odmítl tvrzení reportéra Quatremera, který je však má doložené řadou svědeckých výpovědí přímo z Účetního dvora a rovněž kopiemi dokumentů. Ostatní členové Výboru pro rozpočtovou kontrolu po včerejším zasedání výbor rozhodně nesdíleli názor předsedkyně Hohlmeierové (obr. 3). V anketě se pro Libération většinou vyjádřili, že pokud se zveřejněné informace potvrdí, je Lehne ve funkci neudržitelný.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Lhali nám před lety, nebo nám lžou dnes?

11:34 Jiří Paroubek: Lhali nám před lety, nebo nám lžou dnes?

Ti, kteří ovládají náš svět, a tím i naše životy, spoléhají na krátkost a nedokonalost naší paměti. …