Ivan David: Řecko hledá cestu z bruselské pasti

22.08.2020 19:01 | Zprávy

Premiéři členských států EU na středeční videokonferenci Evropské rady „poklábosili“ o situaci v Bělorusku a v Egejském moři. I když některé sdělovací prostředky tvrdí, že schválili sankce proti Bělorusku, k ničemu takovému ve skutečnosti nedošlo. V dokumentu z jednání je v otázce Běloruska pouze 8 bodů, které mají charakter deklarace o podpoře opozice, výzev k nenásilnému řešení konfliktu a upozornění, že EU bude situaci bedlivě sledovat.

Ivan David: Řecko hledá cestu z bruselské pasti
Foto: archiv
Popisek: MUDr. Ivan David, český psychiatr. Za politické hnutí SPD byl zvolen poslancem Evropského parlamentu

Sankce proti Bělorusku se snaží prosadit Evropská komise, v současné době Radě předsedající Německo a stálý předseda Rady Charles Michel. Blokuje je skupina zemí na čele s Řeckem a Kyprem. Minulý týden na Radě pro všeobecné záležitosti řecký ministr zahraničí Nikos Dendias vetoval uvalení sankcí na Bělorusko. Mimořádné zasedání totiž bylo původně svoláno na žádost Řecka k řešení opakovaných tureckých ozbrojených loupeží plynu v řeckých a kyperských pobřežních vodách. Ministr zahraničí předsedajícího Německa Heiko Maas však na program tohoto jednání 14. 8. 2020 mimo schválený plán vložil i bod týkající se Běloruska.

Řecko a Kypr při svolání mimořádného zasedání Rady navrhovaly, aby EU uvalila ekonomické sankce na Turecko, které svými vojenskými fregatami doprovázejícími zlodějské vrtné lodě, ohrožuje i civilní plavidla. Zasedání bylo svoláno po srážce turecké a řecké fregaty. Řecká loď se snažila tureckému vetřelci bránit ve vniknutí do řeckých pobřežních vod. Protiturecké sankce vetovalo nejen předsedající Německo, ale i Itálie, Španělsko, Malta, Maďarsko a Bulharsko. Předsedající Německo současně spolu s Komisí navrhlo uvalit sankce na Bělorusko. Ty oplátkou vetovali Řekové a Kypřané. Jednoduchá logika: „Odmítáte pomoci nám – pak nemáme důvod se do vás nechat zatahovat do vašich sporů s Ruskem.“

Navrhované sankce proti Bělorusku jsou totiž jen taktickým nástrojem v rámci protiruské strategie. Cílem je dosadit do Běloruska prounijního „satrapu“, který by zpřetrhal ekonomické vztahy s Ruskem, vydal běloruský trh a podniky „v plen“ západním nadnárodním korporacím. A nakonec přivedl do Běloruska – tedy na ruské hranice - základny NATO.

EU opakovaně selhala při řeckých i kyperských žádostech o pomoc proti turecké agresi. Turecko již třetím rokem beztrestně narušuje pobřežní vody členských států EU – Řecka a Kypru - a krade v nich plyn a ropu. Od léta 2018 do podzimu 2019 dokonce turecké válečné lodi prováděly nelegální blokádu Kyperské republiky, což je podle mezinárodního práva akt vojenské agrese. Přestože turecké fregaty zastavovaly, prohledávaly a bránily v plavbě civilním lodím plujícím pod vlajkou řady členských států EU, nezmohl se Brusel nikdy na víc než „plané kecy“. Deklarace podpory Kypru a vyjádření znepokojení.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

RNDr. Luděk Niedermayer byl položen dotaz

Dotace

Jestli někomu byly dotace vyplaceny neoprávněně, neměl by za to nést také ten, kdo vyplacení schválil odpovědnost? Proč tohle nikdo neřeší?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Progresivistická nostalgie

15:34 Petr Hampl: Progresivistická nostalgie

Denní glosy Petra Hampla.