„Pan Rittig je tak bohatý, že už nikdy nebude chudý. Přestože oficiálně nic nemá,“ začal svou úvahu Ivan Hoffman. Na rozdíl například od případu Davida Ratha, kde existují důkazy a odposlechy, tady máme před sebou člověka, který se pohybuje „ve stínu“ odjakživa. Má kontakty a „umí v tom chodit“.
Svědčí o tom i Rittigovo sebevědomí, se kterým celý případ glosuje. Ze soudu si nic nedělá. „Jako kdyby si to celé užíval. Rozhodně z něj člověk nemá pocit, že by se něčeho bál.“
Podle Hoffmana bude skutečné těžké říct, co je v Rittigově případu ještě legální, na hranici podnikání, a co je už zločin.
Rittig s Janouškem – nejrovnější mezi rovnými
„Podaří-li se ale takové lidi odsoudit za prokázanou zločinnost, za úmysl spáchat zločin, bude to něco znamenat i pro budoucnost,“ říká Hoffman s odkazem také na případ Romana Janouška.
Ten už dva roky čeká na soud, na posudky. Ačkoli „by normální člověk předpokládal, že je tam vše jasné: Člověk který byl pod drogami, prostě provedl něco, co se doopravdy nedělá. Najel do ženy, odhodil ji autem. A najednou se všechno musí velmi důkladně zkoumat.“
Není tak spíše problém v tom, kdo je zkoumán, než v důkazech? „Tady vidíme, že doopravdy jsme si všichni rovni, ale někteří jsme si rovnější.“
Co si Ivan Hoffman myslí o složitosti našich zákonů? Proč velké řetězce opouštějí ČR? Má se úřad ombudsmana zabývat stížností na hluk z dětského hřiště? A jak vidí prezidentské volby na Slovensku? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
