Místo o jejich nynějším rušení bychom proto asi měli mluvit o tom, že budou odpuštěny. Strany, které z opozice zavedení poplatků ostře kritizovaly a přineslo jim to přízeň voličů, plní rušením poplatků slib, na kterém už ale leží spousta prachu.

Lidé odpuštění poplatků neslaví, a kdo ví, zda vůbec zaregistrují jejich absenci. Za takové situace musí politiky nutně mrzet, i když to samozřejmě nepřiznají, že veřejné rozpočty přijdou o tři miliardy korun, které už se občané naučili vytahovat z peněženky.

Zdravotnický poplatek končí, protože svou existenci neustál politicky. To že jeho zavedení byla drzost, by mu vaz určitě nezlomilo. Podobné finty politici zkoušejí na lidi co chvíli a v naprosté většině zaváděné či zvyšované poplatky rezignovaně akceptujeme.