Ivan Noveský: Kuchařka sebeobrany měst, obcí a občanů na obranu životního prostředí před větrníky

Větším problémem je ale škodlivost větrníků pro lidi i pro přírodu, a nejen hlukem a infrazvuky. Vědecké kapacity neuplacené zelenou lobby totiž již dlouho, nejen v Německu, upozorňují na velmi nebezpečné vysoce toxické emise mikročástic PFAS (teflon, fluoropolymery) odlétající z vrtulí. Skutečnost, že tyto Bruselem zakázané toxiny neodstranitelně kontaminují půdu za větrníky v délce několika set metrů až několika kilometrů a vstupují tím do potravinového řetězce lidí, je doslova alarmující.

Stejně jako skutečnost zhutnění půdy a zániku půdního života (žížaly, mikroorganismy) neustálými tlaky a otřesy 3 500 až 5 500 tun těžkého větrníku. O hydrogeologickém rozvratu (přerušení podzemní cesty vody) způsobeném 3 až 6 metrů hlubokým železobetonovým základem, který už nikdy nikdo neodstraní, také developeři větrníků decentně mlčí. A když se občané ptají, co budou dělat, až se jim ztratí voda ze studny, zatím jedinou odpovědí je: vždyť vám dáme nějaké odškodné…

Ale lákadlo peněz slibovaných developery starostům i občanům je mnohdy velmi silné, zvláště u chudých obcí. Komu není rady, tomu není pomoci.

Proto se zaměřujeme na pomoc těm občanům, městům a obcím, kteří si chtějí zachovat zdravé životní prostředí a jsou ochotni za ně i bojovat se zelenou lobby. Fialova vláda totiž, u vědomí toho, že za pár let skončí solární tunel, který nás stojí každoročně na dotacích 28 miliard Kč, připravila pro své vyvolené nový tunel, tentokrát větrníkový.

Pod záminkou zapracování směrnice EU zvané RED III do české legislativy Fialova vláda doslova drze postavila její ustanovení na hlavu. RED III a další předpisy EU výslovně chrání zemědělskou půdu. Proto se mají akcelerační zóny pro větrníky a soláry vytyčovat mimo zemědělskou půdu, např. na střechy průmyslových a zemědělských závodů, na brownfieldy, skládky apod. Fialova vláda nechala schválit zákon č. 249 o akceleračních zónách, který má pomoci překonat obranu těch měst a obcí, které chtějí ochránit své životní prostředí před větrnými barony. Navíc po volbách v listopadu 2025 povolila Fialova vláda nařízením vlády č. 507 umisťování akceleračních zón pro větrníky i na vůbec nejkvalitnější českou zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany. Samozřejmě činíme kroky, aby tento zločin proti zemědělské půdě a obživě národa Babišova vláda urychleně odstranila. Tím se ale odstraní pouze jedno nebezpečí pro Českou republiku a naše životní prostředí.

Někde totiž již probíhají různé akce developerů, kteří ani nečekají na vyhlášení akceleračních zón, které jim umožní mj. obejít velkou EIA, tj. komplexní posuzování vlivu větrníků na životní prostředí. Právě EIA je strašákem pro větrné barony, proto je snaha ji prozatím obcházet např. salámovou metodou, tj. „vyslat“ pouze jeden větrník a nechat ho projít přes jednotné environmentální stanovisko (JES) a pak již pouze rozšiřovat „dobyté“ území. V jednom velkém středočeském městě se starosta chlubí, že větrníky přes městský úřad neprojdou. Netušil však, že již v květnu minulého roku jeho vlastní úřad vydal souhlasné JES na jeden větrník, které je sice věcně úplně špatně, ale přesto platné. A nyní již probíhá stavební řízení u Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESU), který právě s odkazem na JES odmítá přiznat práva účastníka i těm, kteří budou velmi vážně poškozováni provozem tohoto větrníku.

Hlavním problémem nyní je, že v současné době se, doslova v utajení, chystají na některých ministerstvech akcelerační zóny. Oficiální vyjádření jedné ministryně je, že „z časových důvodů se nebude s obcemi a občany bavit“. Zajímavé ale je, že někteří developeři, vyslaní větrnými barony, mají v ruce mapy, které údajně unikly z přípravy. Dochází proto k takovým situacím, že starosta města s odkazem na usnesení zastupitelstva o nepřípustnosti větrníků developery, stejně jako podomní obchodníky, slušně vykázal. Developer mu však drze řekl: „Starosto, můžete se třeba stavět na hlavu, ty větrníky si sem stejně dáme.“

Existuje několik cest, jak nad námi a naším životním prostředím mohou větrní baroni spojení se státními a krajskými úředníky vyhrát. Jednou z hlavních cest naší obrany je hlídání postupu přes SEA (Strategic Environmental Assessment). SEA je v roce 2026 tou nejdůležitější strategií, protože právě SEA je „rodným listem“ akcelerační zóny. Pokud se podaří „shodit“ SEA, padne celá právní možnost státu schvalovat větrníky ve zrychleném režimu:

Kdy a kde se SEA napadá?
SEA probíhá v rámci pořizování Aktualizace zásad územního rozvoje (ZÚR) kraje.
Veřejné projednání návrhu koncepce, kdy kraj musí zveřejnit návrh zón a k tomu tzv. „Vyhodnocení vlivů na životní prostředí“.
Obvykle máte jen 7 dní od veřejného projednání na podání písemných připomínek/námitek. Pokud tento moment propásnete, vaše šance u soudu se drasticky snižují.
Hlavní argumenty pro zrušení SEA
V roce 2026 se u soudů (Nejvyšší správní soud) nejčastěji uspěje s těmito body:

Absence variantního řešení: Zákon vyžaduje, aby SEA posoudila více variant (např. variantu s méně větrníky, variantu v jiné lokalitě). Pokud stát v dokumentaci protlačil jen jednu „vyvolenou“ variantu bez reálného srovnání s jinými místy, je SEA nezákonná.
Nedostatečné posouzení kumulativních vlivů: SEA často posuzuje hluk jednoho větrníku, ale ignoruje, co se stane, když se sejde hluk z více větrníků najednou. Pokud dokumentace neobsahuje mapu hlukových izofon pro celou oblast dohromady, je vadná.
Vady v podkladech: Pokud SEA vychází ze starých dat (např. sčítání ptactva z roku 2015) nebo ignoruje nově vyhlášená ochranná pásma (např. nové radary u Přerova), lze ji napadnout pro „nepřezkoumatelnost“.
Nezohlednění veřejného zájmu na ochraně krajinného rázu, např. pokud SEA odbyla vliv na panorama jednou větou typu „vliv bude přijatelný“ bez hloubkové vizuální studie, je to procesní chyba.

Kdo může SEA napadnout?
Obec má nejsilnější pozici. Může podat námitku jako územní samosprávný celek.
Zástupce veřejnosti, tj. osoba, která získá podpisy (obvykle 200 a více) občanů kraje. Má pak stejnou váhu jako obec.
Soudní cesta: Žaloba na zrušení části ZÚR
Pokud kraj vaše připomínky zamítne a akcelerační zónu schválí, nastupuje soud:
Podává se správní žaloba k příslušnému krajskému soudu a žádá se o přiznání odkladného účinku. Pokud soud vyhoví, investor nesmí začít stavět, dokud soud nerozhodne o platnosti SEA.
Soud zkoumá, zda byl proces SEA „poctivý“. Pokud najde chybu v metodice (např. že stát neposoudil vliv infrazvuku v údolích), celou část územního plánu týkající se větrníků zruší.

Taktický postup pro vás:

Získejte dokumentaci SEA: Musí být na webu kraje v sekci „Územní plánování“.
Najděte procesní chyby: Hledejte věty jako „vliv nelze vyloučit, ale je akceptovatelný“. To je slabé místo. Proč je akceptovatelný? Na základě jakého měření?
Spojte se s odborníky: Pro napadení SEA potřebujete vlastního biologa nebo akustika, který napíše oponentní posudek. Soudy věří „papíru proti papíru“.
Sledujte termíny: V roce 2026 stát extrémně hlídá procesní lhůty. Stačí se o den opozdit s podáním a vaše argumenty, i kdyby byly pravdivé, úřad legálně vyhodí do koše.
Pamatujte: Boj proti SEA není o pocitech („nelíbí se mi to“), ale o technických detailech a procesním právu. Pokud dokážete, že stát v dokumentaci „lhal“ nebo „přehlížel“ fakta (např. výskyt kriticky ohroženého druhu), máte vyhráno.

Samozřejmě existuje spousta nuancí, ale vždy je nutné hlídat termíny, které jsou mnohdy doslova šibeniční. Jako občané máte v roce 2026 tři hlavní momenty, kdy můžete říct „stop“:

FÁZE 1: Schvalování zóny krajem (ZÚR):
Kraj musí zveřejnit návrh zón. Vy jako veřejnost můžete podávat připomínky.
Pokud jste vlastníkem pozemku v dotčeném území, podáváte námitku. Kraj se s ní musí vypořádat mnohem podrobněji než s připomínkou.
Klíčové: Zde napadáte proces SEA.

FÁZE 2: Schvalování konkrétní stavby (stavební řízení):
I v akcelerační zóně jste účastníkem řízení, pokud bydlíte poblíž.
Můžete namítat, že projekt porušuje konkrétní limity (např. hluk v noci, stroboskopický efekt na vaše okna).

FÁZE 3: Místní referendum:

Můžete ho vyvolat kdykoliv. Pokud lidé v referendu řeknou NE, obec se musí v obou výše uvedených fázích bránit proti kraji i investorovi.
Pokud kraj vymezí akcelerační oblast v rozporu s názorem obce, což zákon umožňuje u projektů nadregionálního významu, dochází k právnímu střetu. V takovém případě je jedinou cestou správní žaloba obce proti kraji.
Zjednodušeně: Stát dává krajům peníze a pravomoc, aby ty zóny „nakreslily“. Kraj to udělá skrze změnu svých zásad územního rozvoje. Vy musíte hlídat veřejné projednání těchto zásad na krajském úřadě. To je ten moment, kdy se z „nápadu“ stává „zákonný diktát“.

Termíny pro podávání námitek a připomínek nejsou v roce 2026 náhodné, ale vycházejí přímo z nového stavebního zákona (č. 283/2021 Sb. v platném znění) a jeho prováděcích předpisů pro akcelerační oblasti.

Zde je přesný legislativní základ, kde tyto „šibeniční“ lhůty najdete:

Úroveň kraje (Zásady územního rozvoje – ZÚR)
Když kraj vymezuje akcelerační zónu, postupuje podle ustanovení o aktualizaci ZÚR.
Lhůta: Po veřejném projednání návrhu (kde se zóna poprvé oficiálně ukáže veřejnosti na mapě) lze podat námitky a připomínky do 7 dnů.
Důsledek: Pokud to nestihnete v těchto 7 dnech, úřad k vašemu podání ze zákona nepřihlíží.
Úroveň stavebního úřadu (Jednotné povolení)
Když investor žádá o povolení vybrané stavby OZE, běží lhůty pro účastníky řízení.
Lhůta: Účastník řízení (soused) může uplatnit námitky ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení uvědomění o zahájení řízení.
V roce 2026 se u velkých projektů doručuje tzv. veřejnou vyhláškou (vyvěšením na úřední desku). Za den doručení se považuje 15. den vyvěšení. Od tohoto okamžiku máte oněch 15 dní na reakci.
Proč je to v roce 2026 takto nastavené?
Tato čísla (7 a 15) jsou součástí tzv. procesní prekluze. Stát v roce 2026 argumentuje tím, že:
Energetická bezpečnost vyžaduje rychlost.

Veřejnost se měla možnost k věci vyjádřit už v rámci „koncepce“ (SEA), takže u konkrétní stavby už má být prostor pro odpor minimální.

Jak se bránit proti krátké lhůtě?
Pokud zjistíte, že lhůta 7 dní od veřejného projednání na kraji právě začala, máte jedinou legální možnost, jak získat čas:

Blanketní námitka: Pošlete na úřad (klidně datovou schránkou nebo e-mailem s podpisem) dokument, kde napíšete: „Podávám námitku proti návrhu akcelerační zóny v k. ú. [Obec]. Podrobné odůvodnění doplním ve lhůtě 15 dnů.“
2. Efekt: Tímto „zaseknete sekeru“ do procesu. Úřad vidí, že jste se ozvali včas, a obvykle vám musí dát krátkou lhůtu na doplnění detailů. Pokud ale nepošlete ani tento krátký text do 7 dnů, vaše cesta je definitivně uzavřena.

Kde si to ověřit hned teď?
Podívejte se na webovou stránku Ministerstva pro místní rozvoj nebo přímo do Sbírky zákonů. Hledejte paragrafy týkající se „veřejného projednání územně plánovací dokumentace“.

Pozor: V roce 2026 je snaha tyto lhůty ještě více sjednocovat směrem k té kratší (7 dní), aby se zamezilo „spekulativním průtahům“ ze strany spolků a veřejnosti. Proto je skutečně kritické mít nastaveného „hlídače úřední desky“.

SEA

Logika úředníků je následující: „Už jsme se vás jednou ptali, když jsme kreslili mapu celého kraje, tak teď už nás u konkrétního stožáru nezdržujte.“
V praxi to znamená, že se těžiště celého odporu přesunulo z „boje o konkrétní louku“ do „boje o vládní/krajské dokumenty“. Tady je to, co musíte o tomto principu vědět, abyste se nenechali odbýt:

Past jménem „Absorpce vlivů“
Stát tvrdí, že SEA (koncepce) už „pohltila“ všechny námitky. Realita: SEA je velmi obecná. Říká například, že v oblasti Záhorska je „únosné“ postavit 15 větrníků.
Vaše obrana: Musíte argumentovat, že SEA posuzovala vlivy v celku, ale vůbec neřešila lokální specifika. Například: „SEA sice schválila zónu, ale neřešila, že konkrétní stožár č. 3 bude kvůli odrazu zvuku od skály u Nětčic překračovat hlukové limity u mého domu.“ Toto SEA nikdy neřeší a vy máte právo to namítat v dalším kole.
Kdy tato argumentace státu selhává?
Stát nemůže říct, že „vše bylo vyřešeno v SEA“, pokud:

Změnily se okolnosti: Od schválení koncepce SEA (např. rok 2024) do podání žádosti investora (2026) se v místě něco změnilo – postavil se nový dům, změnila se hnízdiště ptáků nebo se zpřísnily hlukové normy.
Projekt se liší od koncepce: SEA počítala s věžemi o výšce 180 metrů, ale investor teď přišel s 250metrovým větrníkem. V tu chvíli je „vyjádření v rámci koncepce SEA“ neplatné a musí se jet nanovo.

Jak nenaletět na „Veřejné projednání“
Mnoho lidí v roce 2026 udělá tu chybu, že na veřejné projednání SEA na kraji vůbec nejde, protože si myslí, že je to jen „teoretické povídání o ekologii“.
Důsledek: Pokud nepodáte námitku v rámci SEA, soudy v roce 2026 často zamítají pozdější žaloby proti konkrétní stavbě s odůvodněním: „Měli jste možnost to napadnout v rámci koncepce, nevyužili jste ji, tudíž jste s principem zóny souhlasili.“
Rada: Musíte „zaplevelit“ spis mnoha námitkami už ve fázi SEA. I kdyby byly obecné, vytvoříte si tím právní základ pro budoucí žaloby.
Co dělat, když stát tvrdí, že „možnost už byla“?
Pokud vám úředník do očí řekne, že vaše námitka je nepřípustná, protože se k tomu vyjadřovala SEA, použijte tento argument:

„SEA je strategický dokument, který neposuzoval mikroklima a specifické akustické podmínky mého pozemku. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu nemůže strategické posouzení nahradit ochranu mých ústavně zaručených práv na pokojné užívání majetku a ochranu zdraví v konkrétním místě.“
Proč je to pro lidi „šílené“?

V roce 2026 je tento systém nastaven tak, aby běžného člověka odradil a unavil.
Nejdřív musíte hlídat SEA (před 2 lety).
Pak zásady územního rozvoje (před rokem).
A nakonec Jednotné povolení (teď).
Pokud vynecháte byť jen jeden krok, stát prohlásí, že jste svou šanci promarnili. Proto je klíčové mít v obci spolek, který má „dlouhou paměť“ a hlídá tyto dokumenty kontinuálně.

Víte o tom, že by ve vaší obci nebo okolí už nějaké projednání koncepce (SEA) proběhlo, nebo máte pocit, že se to děje „o vás bez vás“ právě teď? Pokud máte pochybnost, můžete zkusit formulovat dotaz na kraj, aby musel vyložit karty na stůl.

Pokud jste došli až sem, vidíte, že boj s větrnými barony podporovanými státními či krajskými úředníky je doslova šílený. Ale věřte tomu, že záchrana Vašeho životního prostředí a Vašeho zdraví za to opravdu stojí.

Ivan Noveský - 48 let v energetice, v roce 2001 zakládal ERÚ a v letech 2016/2017 byl jeho 1. místopředsedou, nyní je předsedou Institutu pro energetiku a členem think tanku Energie není luxusní zboží.