Horké a suché léto, které letos trápí naši zemi, není zase nic tak výjimečného. Média sice jásají nad každou "rekordní" zprávičkou, protože v okurkové sezóně se hodí všechno. Kněží "globálního teplování" jásají rovněž, protože jim to nabíjí jejich falešné kanóny.
Suchá léta bývala v minulosti a budou i v budoucnosti - i kdyby mělo dojít ke "globálnímu ochlazení"- které mimochodem skutečně hrozí podstatně více, než opak, ale to je na jinou úvahu. Nicméně vody ve světě skutečně ubývá. A brzy nás tento fenomén zasáhne podobně jako současná "uprchlická krize". Proto je důležité podívat se blíže na to, co se vlastně s vodou děje.
Nestane se právě "vodní záminka" dalším zotročujícím nástrojem pro státy, národy a komunity?
Její rostoucí nedostatek je stále ještě poněkud podceňovaným faktorem nárůstu napětí, nestability a z ní plynoucích válečných konfliktů. U nás je stále ještě vžitá představa, že se týká několika bezvýznamných pouštních států kdesi na Sahaře, možná ještě někde v Asii. Není tomu tak. Různými způsoby se tato problematika dotýká celého světa, naši zeměpisnou šířku nevyjímaje.
Nedostatek vody trápí svět
Na světě zemře každou minutu 15 dětí v souvislosti s nedostatkem tekutin nebo pitím znečištěné vody. Skoro 3 miliardy lidí žije v oblastech ohrožených dramatickým nedostatkem vodních zdrojů, do roku 2030 to dle některých předpokladů bude polovina populace – téměř 4 miliardy lidí. Globální spotřeba vody se od 60. let 20. století totiž více než ztrojnásobila.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV