J. R. R. Tolkien řekl o svém epickém veledíle Pán prstenů, že je "v zásadě náboženské a katolické". Přestože na stránkách knihy vlastně nenajdete zmínku o náboženství, a už vůbec ne o Církvi, Kristu, ba ani o Bohu. Tolkienovi hobiti nemají náboženské zvyky ani kult - není zde ani stopy po modlitbě nebo oběti.

Aby to bylo ještě složitěji uchopitelné, Tolkien zároveň zdůrazňoval, že Pána prstenů není na místě chápat alegoricky. O Tolkienovi se dokonce říkalo, že je odpůrcem alegorie jako takové. Ostatně, moc se mu nelíbily ani alegorické příběhy pro děti od jeho přítele a křesťana C. S. Lewise - známé Letopisy Narnie. Je tedy možné označit Pána prstenů jako v zásadě katolické nebo vůbec náboženské dílo?

Tolkienova kniha Stvoření

Mnohé nám objasní úchvatná kronika Středozemě: Silmarillion. Kniha přináší širší mýtický kontext Středozemě a začíná se (trochu paradoxně vzhledem k Tolkienově antipatii k alegoriím) velkolepým alegorickým převyprávěním stvoření a svržení andělů podle biblické knihy Genesis.

Tolkien zde vypráví o Bohu, stvořiteli Středozemě (Eru - "Jediný", nazývaný také Ilúvatar) i mocném duchu Melkorovi, který se vzbouřil proti Eruovi a odešel do temnoty. Zároveň se dozvídáme, že Sauron, který vyrobil Prsten, jedná jménem Melkora. Tolkien tak vytváří přímý vztah mezi křesťanskou kosmologií Silmarillionu a válkou o Prsten, vyprávěnou v Pánu prstenů.

Křesťanská koncepce stvoření, pádu a nadřazenosti dobra nad zlem je důležitým motivem nejen v Silmarillionu, ale také v Pánu prstenů. Zlo ve Středozemi je zde zobrazeno jako úpadek a překroucení původního základního dobra. Tak, jako jsou Melkor a Sauron padlými Ainur - neboli andělskými bytostmi, i zlé bytosti a rasy Středozemě jsou jen padlé a zkažené verze dobrých bytostí a ras. Na rozdíl od dvou stran Síly v Hvězdných válkách George Lucase zde neexistuje dualistická interpretace dobra a zla jako rovnocenných a protikladných sil, dvou stran jedné mince. V Tolkienově vizi je dobro prvotní, zlo odvozené - a ať se na tomto světě odehrávají jakékoliv tragédie a hrůzy, nebudou mít poslední slovo.