Ivan Přikryl: Bydlení v Norsku, zejména družstevní

29.04.2019 17:31 | Zprávy

Ve čtvrtém dílu seriálu o bytové politice v moderních zemích chci pohovořit o Norsku. Vím, že Norsko je od doby, kdy se stalo ropnou velmocí zemí velice bohatou, ostatně jako člen Evropského hospodářského prostoru mnoho lidí zná z praxe „norské fondy“, jejichž prostřednictvím je možné i u nás řešit celou řadu problémů a potřeb. Nelze mnohé parametry ekonomické porovnávat, zajímavý je ale systém řešení bydlení v této zemi.

Ivan Přikryl: Bydlení v Norsku, zejména družstevní
Foto: wikipedia
Popisek: Norská vlajka

Norsko byla také první země po roce 1990, která nabídla České republice pomoc. Již v roce 1991 kontaktovala Svaz českých a moravských bytových družstev norská družstevní centrála NBBL a také největší norské bytové družstvo OBOS, nabídly nám stáže, společné semináře například o řešení technických problémů s bydlením, financováním výstavby a podobně. Místopředseda NBBL Ivar Hansen byl v prvních letech v České republice více než doma a jeho rady byly pro nás velice cenné. Ale vraťme se zpět.

Norsko bylo v druhé světové válce velice poničeno, potřeba rekonstrukcí a obnovy byla nezbytná. Tehdy se každý snažil získat důstojné bydlení, nebyl prostor pro spekulace a snahu vydělat víc, než je třeba pro úhrady nákladů výstavby.

Neziskový sektor již od třicátých let minulého století obstarávala bytová družstva. Po válce až 80 % domů či bytů bylo v osobním vlastnictví nebo vlastnictví družstev, která (stejně jako po roce 1992 u nás) respektovala práva členů disponovat se svým podílem a jeho práva se od vlastnických co do dispozic s bytem mnoho neliší.

Družstva se však liší podstatně od developerů především tím, že jejich zásadou je poskytnout službu za rozumnou cenu, nikoliv zisk při prodeji nemovitosti. Proto se stala družstevní forma výstavby oblíbenou a respektovanou.

Již od svého vzniku bylo družstevní bydlení vnímáno také jako nástroj provádění politiky sociálního bydlení. Jednou z klíčových strategií pro implementaci norského modelu bydlení bylo jasné rozdělení odpovědností mezi klíčové hráče, a to „stát, obce a soukromý sektor, přičemž dostupnost družstevní formy výstavby bylo po dlouhá léta dominantní formou. S družstvy velice spolupracoval stát, zaváděl nové způsoby financování výstavby a úvěrování, vznikla „Norská bytová banka“, která při financování výrazně pomáhala. Sektor družstevního bydlení postavil domy na principu „prodeje za cenu“ a tedy bez zisku. Stát proto dával po dlouhá léta družstevní formě výstavby silnou preferenci namísto sektoru veřejného a developerského bydlení. Ostatně družstvo OBOS v Oslu s více než 65.000 byty je jedním z nejúspěšnějších družstev v Evropě.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Vystoupení z EU

Nemyslíte, že když vystoupíme z EU, vedlo by to jen k tomu, že by se rozhodovalo o nás bez nás? Protože na evropském trhu jsme dost závislý.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Ještě o zlínském bizáru a jiných trapasech

12:26 Zdeněk Jemelík: Ještě o zlínském bizáru a jiných trapasech

Pokud si laskaví čtenáři všimli mého zájmu o úsilí zlínských podnikatelů bratrů Lebánkových o obnovu…