Takový profesor Masaryk by mohl vyprávět! Po tom, co zpochybnil polenský proces s Leopoldem Hilsnerem, který byl, aniž mu soud cokoli dokázal, odsouzen k smrti za vraždu Anežky Hrůzové, údajně za vraždu rituální, se určitě nestačil divit. Masarykovi studenti, když se v Praze na univerzitě v listopadu 1899 svůj postoj pokoušel vysvětlit, ho doslova ukřičeli a donutili, aniž mu poskytli prostor vyjádřit se, aby univerzitu opustil. Nejen pro ten den, ale vůbec.

Mnohý Čech tehdy určitě poznamenal u piva anebo klábose na pavlači, zda toho ten profesor Masaryk měl zapotřebí! Už zpochybnil náš národní poklad, rukopisy, nyní si zahrává s českou trpělivostí, háje odrodilé a všeho schopné židáky. Asi je sám odrodilec, uzavřel onen mnohý Čech, napiv se zhluboka piva či opřev se nonšalantně o zábradlí pavlače.

Můžete namítnout, že týž Čech přece po válce Masaryka nadšeně vítal a provolával mu slávu. Poskytl mu opravdu zadostiučinění? Zvolil ho přece prezidentem. Houby mu poskytl!