Ivan Štern: Sudetští Němci a pochybný politický kapitál

23.01.2013 20:35 | Zprávy
autor: rozhlas.cz

Když se v lednu 1990 překvapivě prezident Havel omluvil v Mnichově sudetským Němcům, nevyvolal jen určité zděšení na české straně, ale zaskočil bavorskou vládu, zejména pak funkcionáře sudetoněmeckého krajanského sdružení.

Ivan Štern: Sudetští Němci a pochybný politický kapitál
Foto: Archiv OP
Popisek: Reprofoto z vagonu s odsouvanými Němci

Vyděsila je především skutečnost, že v čele československého státu se objevil člověk, který stojí o věcný dialog na téma česko – sudetoněmeckého německého soužití a který se nebojí dotknout se jeho bolestného vyvrcholení vyhnáním či, chcete-li, odsunem českých Němců z jejich dosavadního domova, a že tak ohrožuje jejich dosavadní postavení profesionálních vyhnanců.

Na rozdíl od mnoha pohoršených Čechů jsem měl tehdy pro Václava Havla porozumění. I dnes se zpětnou platností mi přijde k smíchu tvrzení některých českých populistů, že byl pro své vystoupení naočkován Karlem Schwarzenbergem. Neměl toho zapotřebí. Stejně jako mnozí další lidé žijící do té doby v disentu měl možnost nejméně deset let sledovat diskusi zakázaných historiků a zakázaných politických vědců nad tématem česko – německým tak, jak ji v roce 1978 odstartoval historik Ján Mlynárik svými „Tezemi o odsunu československých Němců“. Mlynárik v tezích přesvědčivě popřel, že by logika staletého česko – německého soužití byla taková, že by bývala měla vyústit v nacistickou perverzi německých dějin. Upozornil, že vyhnání Němců po roce 1945, tedy etnická čistka, byla svým způsobem generálkou na následující třídní čistku, odehrávající se po roce 1948. A hlavně zdůraznil, že ztrátou našich Němců jsme objektivně utrpěli nejen kulturně, ale i civilizačně.

Mlynárikovy teze vyvolaly rozsáhlou diskusi. Byla od počátku nejen vedena ve věcném duchu, současně ale umožnila jak účastníkům, tak i čtenářům jednotlivých diskusních příspěvků, šířených ve strojopisných opisech získat daleko hlubší vhled na staleté česko – německého stýkání se a potýkání z hlediska civilizačního, kulturního, sociálního i politického. To mi vytanulo na mysli, když jsem v lednu 1990 v novinách četl zprávu o Havlově omluvě.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

Proč tedy nechcete víc podporovat Ukrajinu?

Myslíte, že když Putin uspěje, že se s tím zavládne v Evropě opět mír? Já se spíš obávám opačného scénáře a přijde mi absurdní, že zrovna Orbán volá po sjednocení Maďarska, ČR a Slovenska, aby zabránil zatažení Evropy do války, když v praxi jako vlády (v ČR ta vaše) děláte přesně opak a třeba Ukraji...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Evropská „perestrojka“ se nemůže podařit

15:34 Jiří Weigl: Evropská „perestrojka“ se nemůže podařit

Smutné vysvědčení minulému režimu vystavil v roce 1990 ve svém novoročním projevu nově zvolený prezi…