Tentokrát přitom zvolil za jednotící tématem úzkost a ruku v ruce s psychology doporučuje naše neodbytné strachy (ano, ano; chápu, že zrovna žádný nemáte, ale mít můžete) znovu a znovu pojmenovávat (a viz o tom třeba v textu Rozhovor s tmou).

Už tradičně a křesťansky adoruje přitom autor jako nezničitelná pozitiva například i šťastnou nerozbornost kvalitních partnerských vztahů (viz Kdy zemřela vaše maminka?) a víru v šanci na posmrtná setkávání (a viz Babičko, proč pláčeš?).

Pro každodenní praxi komunikace s nadřízeným (například) radí pak vymalovat si jej před oči v Noční košili (jak zvíme ve stejnojmenném mikropříběhu) a radu, jak přínosně pracovat s časem, poskytuje povídečka Dnešek je zítřek, kterého ses obával. A tak dál i podobně – a obecně řečeno je pak třeba si vždy věřit (a viz třeba příběh Šlamastyka aneb Neříkej to).

A jestliže to nedovedeme, jsme na nejlepší, či vlastně nejhorší stezce ke krachu. - V kapitolách typu Asijská (bojová) umění a ještě spíš Drony je přitom očividná autorova snaha uchopit, zabalit a prodat staré a věčné téma duelů s úzkostmi nově a v propojení s moderními, ne-li módními tématy. Naštěstí to umí bez křečí a křiku.

Zajímavostí tohoto svazku i novým vynálezem edice je pak rubrika Lov slov, která tyto povídky prokládá přehršlemi krátkých mouder. Celek knihy uzavírá (přece jen i) delší próza Sibiřská holčička (vyprávění jednoho cestovatele), která (opět a působivě) varuje před malomyslností a která ponouká k víře, a to k víře v tom nejobecnějším smyslu.

Od roku 2005 uveřejnil Petiška tímto způsobem ve 22 svazcích už devět set čtyřicet osm prozaických textů.

Ukázky z „Lovu slov“
Řekni mi, co považuješ za démant, a já ti povím, kdo tě bude považovat za bláto.
Kritika nemá ve zvyku posuzovat jablka jako jablka, ale vyčítá jim, že nejsou hrušky a nabádá je, aby byly ananasem.
Co je strach? Nedůvěra v Prozřetelnost.
Pokud má někdo špatný spánek, není to proto, aby využil čas, kdy nespí, a uvědomil si, co by si neuvědomil, kdyby spal?
Genius je z 99% trpělivost. Ta pak zahání strach.
Představ si, že bys byl svým dítětem. Byl bys spokojený, komu ses narodil?
Někdo si myslí, že jsou bezvýznamné překlepy opomíjitelné, ale kdepak; stačí změnit jedno jediné písmeno a místo toho, aby se narodil orel, se narodí osel.