Politikům jedou huby, ale zavření škol jim oproti jejich proklamacích často příliš nevadí.

„Politik už holt má takovou povahu,“ jak by řekl herec Neumann. I když ne každý. Do skonání světa vám bude tvrdit, že potřebujeme mít vzdělané holčičky a chlapce, někdy ale mám podezření, že značnému počtu politiků na vzdělání děcek nesejde a je jim zavření škol vcelku lhostejné. Na druhou stranu jsem si jist, že nebude ve dvacátých letech nikdo potrestán za zavírání prvních tříd, ba naopak, někteří budou pochváleni, ba snad odměněni.

Podle mě neprávem.

A nechrlím to ukřivděně ze sebe, že bych byl fanatický sociální demokrat, natož pak komunista. Jen si až zatroleně uvědomuji, že také – mnou tak milovaná - Ester Ledecká do školy nikdy nechodila, anžto absolvovala domácí výuku, chcete-li home-office. Jsem si přesto jist, že je na tom dnes psychicky dobře, intelekt v ní neměl nikdo šanci usměrnit jakýmikoli přílišnými zavedenostmi a fyzicky to ona má za 100. Což jsem rád. Ale tatínek každého z nás není přece doktor práv Janek Ledecký a většina dětí má daleko obyčejnější rodiče. Ti jsou bez přímé pomoci a podpory učitelů často plonk a nejde přitom ani tak o to, že jsou to třeba rodiče chudší než manželé Ledečtí. Kráčí o to, že rodič-Janek byl a je chytrý, což každému dáno být nemůže. Dnes děcko prostě potřebuje aspoň „strýčka“, ale ne každé ho má, a tak mi zavření prvních tříd vadí.