Já sám ale tuším, že lze psaní jako „robotu“ označit jen někdy, a bavíme-li se psaním, prací podle mě být přestává. Problém tkví jinde. V tom, že psaní nemusí být považováno za práci ani v případě, že jsme se ani trošku nebavili, ba tvrdě jsme dřeli a dřeli.

Ono je to s prací vůbec složité. Odmyslíme-li měření penězi, práci v podstatě definovat nejde.

„Vyprávím přátelům zábavnou historku,“ řekl mi Ondřej Neff, když jsme spolu psali knihu. „Jsou manželé. Pak se rozloučíme. Pracoval jsem?“

„Ne, Ondřeji.“

„A když za to dostanu zaplaceno?“