Jestliže se však opět začtete, dojde vám, že je románem i takhle; svým způsobem. Navzdory různorodosti figur.
Texty spojuje mimo jiné sociální a obecná vnímavost a semkla je ovšem i matka Praha, které je tu nakonec až moc.
Jsem, pravda, ten poslední, komu by zrovna tohle vadilo, a vítám, když autor líčí prostředí čtvrtí a různých míst. Ale musím se přesto zamyslet i nad tou vizí, v které by se veškeré reálie krutě osekaly. Zbylo by dost?
Věřím, že ano. Zvlášť předposlední, titulní povídka je silná, i když právě ona nejvíc působí jako výsek nějakého románu (a jsme zase u toho). Snad by mi autor prozradil, jestli nějaký román klíčil v jeho hlavě? Anebo zda dokonce existoval? Neptal jsem se ho, neznám jej a pokusím se tím spíš dovysvětlit, jak jeho knížku vnímám.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.


