Do pozice premiéra byl dosazen víceguvernér Evropské centrální banky Lukas Papadimos. Tehdejší řešení finanční krize ordinované věřiteli zemi uvrhlo do krize ekonomické a nezaměstnanost vzrostla nad 25%.

Strana Syriza vznikla především jako reakce na tyto manipulace. Znemožnění referenda a prudké zhoršení životních podmínek po provedení požadovaných reforem vedly k frustraci mnoha Řeků. Není proto divu, že volby na začátku roku 2015 vyhrála volby strana Syriza, která přislíbila odmítnutí vyděračských podmínek věřitelů. Nyní plní svúj volební program.

Řecko není jedinou zemí v Eurozóně, která má problémy se splácením dluhů. Základní problém spočívá v „nadřazenosti“ finanční lobby nad politikou. Vlády států jsou svázány fiskální politikou systému centrálních bank a spekulativním hodnocením ratingových agentur. Různé přímé a nepřímé vlivy silných finančních uskupení způsobily, že vlády evropských států hájí více zájmy finančního byznysu, než zájmy občanů.

Nyní už „banksteři“(tak je nyní v Řecku označována bankovní lobby) vyhlášení referenda nemohli zabránit. Proto se snaží alespoň vyděsit - Evropská centrální banka nařídila řeckým bankám technické opatření, které je donutilo omezit provoz. Jednání ECB lze označit jako zneužití pozice k vyvolávání napětí a strachu. Svým konáním způsobili značné ekonomiké škody v důsledku omezení trhu.