Na počátku prosince 19198 Rakousko-uherská banka věřila, že se jí podařilo normalizovat vztahy s Československou republikou. Zůstávala však nejasnost ohledně řízení devizového obchodu, který od roku 1916 obstarávala devizová ústředna. Ta sídlila ve Vídni a byla přičleněna k Rakousko-uherské bance. Jejím úkolem bylo soustřeďovat veškeré devizové prostředky monarchie, jež následně přidělovala podle potřeb válčícího státu.
Vzhledem k tomu, že Rakousko-uherská banka získávala přebytky nerozdělených deviz, jež byly součástí zákonného krytí bankovek, měla zájem také na zachování devizového monopolu, a to tím spíše, že dříve poskytovala ze svého devizy, pokud se jich pro obchod se zahraničím nedostávalo. Proto na počátku prosince vyslala do Československa jednoho z vedoucích představitelů devizové ústředny vrchního inspektora Philippa Sztankovicse, který zde měl vyjednávat o zachování po dva roky panující praxe, tj. aby i československé devizové subjekty byly povinny odvádět získané valuty a devizy do Vídně.
Dopis viceguvernéra Rakousko-uherské banky ve Vídni Ignáce Grubera von Menningera na hlavní ústav Rakousko-uherské banky v Praze z 11. 12. 1918
Zdroj: AČNB, arch. fond Národní banka Československá, NBČ/2281/1
Překlad textu dopisu
Vážený pane sekretáři!
Je velice potěšitelné, že se vedení banky naskytla díky Vašemu jmenování do obchodní správy možnost využít Vaší pomoci při projednávání obtížných otázek. Obracím se na Vás o to klidnější, že jste dosud významně přispěl k řešení takových otázek.
Velice naléhavé je s ohledem na zachování kreditu naší měny – koruny – v zahraničí a odpovídající vypořádání zahraničních platebních závazků tak jako měnověpolitické racionální činnosti našeho domácího hospodářství oproti zahraničí udržet v chodu onen aparát, který jsme dosud měli v činnosti jako devizovou ústřednu a s ní související zařízení. I když novými státoprávními útvary, které vznikly na území dřívějšího Rakouského císařství, pojmy zahraničí, vlast a domácí státoprávně získaly jiný význam, než tomu dosud bylo, tak není zpochybnitelné, že jednotlivé státy ve stejné míře jsou dotčeny kreditem, jsou na něm závislé, kterému se těší naše koruna v zahraničí, dokud máme spravovat tuto měnu. Je proto nutné zachovat dosavadní zařízení a případně je změnit, bez toho, aby došlo k jejich poškození. Žádám Vás v těchto směrech vstoupit do jednání s ministerstvem financí česko-slovenského státu, přikládám zápis, který obsahuje tyto body, o kterých se hovořilo. Doručitel těchto řádků pan vrchní inspektor Sztankovits je již roky ve vedení devizové centrály a dá Vám potřebnou informaci. Zprávou z 29. minulého měsíce jste sdělil obchodní správě překlad zákona z 19. tohoto měsíce číslo 231 ohledně zavedení obchodních platidel. Není otázkou, že provedení tohoto zákona by znamenalo prolomení privilegia Rakousko-uherské banky. Stalo se to, neboť v Praze byl citelný nedostatek platidel a nebylo zřejmé vyjasnění poměrů. Poté, co ministerstvo financí vstoupilo do bezprostředního vztahu s naší bankou a ministr financí má prostřednictvím jmenování vládního komisaře možnost, že budou zaručeny jeho zájmy, lze očekávat, že ministerstvo financí ustoupí od provedení zákona, jak je mu v zákoně vyhrazeno. Bylo by žádané, kdyby si pan sekretář obstaral v této věci od ministra financí výslovné ujištění.
Seriál bude mít celkem 19 příspěvků a bude vycházet od 22. října 2018 do 25. února 2019 na webu ČNB. Seriál připravil Jakub Kunert, hlavní archivář ČNB a přední odborník na toto významné období dějin naší měny.
Vyšlo na webových stránkách České národní banky.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
