Zajímat je bude výskyt různých onemocnění i změny na molekulární a buněčné úrovni – to vše v závislosti na kvalitě ovzduší. Výzkum bude probíhat v severomoravském a jihomoravském kraji a porovnání zjištěných dat má prokázat, jak je situace na Ostravsku špatná.
Vědeckých dat je nám bezesporu třeba i tato jistě přinesou mnoho zajímavého. Že je ale ostravské ovzduší mimořádně zdraví škodlivé, to víme bezpečně už teď. Například limity benzoapyrenu jsou podle měření z roku 2012 ve městě překračovány osmkrát a v Radvancích dokonce desetkrát. Je prokázalo studiemi jak u nás, tak v zahraničí, že dlouhodobé vdechování této škodliviny způsobuje zvýšený výskyt předčasných porodů, kardiovaskulárních onemocnění, diabetu a celkové nemocnosti dětí v předškolním věku. Ví se, že v Ostravě Bartovicích, kde sídlí ocelárna Arcelor Mittal, tedy bývalá Nová Huť, třetina dětí trpí astmatem. Rovněž tak se ví, že lidé na Ostravsku mají o dva roky nižší střední délku života, než je český průměr a že v tomto ohledu se situace za posledních 20 let dokonce zhoršila. Z mezinárodních srovnání vyplývá, že zamoření Ostravska benzoapyrenem je jedno z nejvyšších v Evropě a že příčinou je tamní mimořádná koncentrace těžkého průmyslu.
Problémem tedy není to, že bychom neměli průkazná data o zamořeném ovzduší. Problémem je, že politici situaci neřeší a dost často i bagatelizují. Moravskoslezský hejtman Miroslav Novák například opakovaně tvrdí, že se ovzduší v Ostravě zlepšuje a že je srovnatelné s Paříží nebo Turínem. Vinu za pravidelné smogové kalamity, kdy lidé nemají raději vůbec vycházet ven, svaluje na lokální topeniště a nedobudovanou silniční síť. Jiný názor má ostravský magistrát, který v roce 2010 zažaloval stát, že nedostatečně chrání čistotu ovzduší a nevytvořil funkční systém vedoucí k dodržování emisních limitů. Soud však žalobu zamítl s paradoxním zdůvodněním, že o podání přišlo pozdě. Ostravští politici obdrželi studii zdravotního ústavu o znečištěném ovzduší už rok předtím a propásli dvouměsíční zákonnou lhůtu k podání žaloby.
A tak se bude příští rok znovu měřit, porovnávat a vyhodnocovat, zatímco Ostravané budou dál dýchat vzduch zamořený jedovatými škodlivinami. Kolik studií bude muset ještě vzniknout, aby stát začal chránit zdraví svých občanů?
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
autor: rozhlas.cz