Jeho umanutost by byla k smíchu, kdyby neznamenala astronomickou finanční zátěž pro daňové poplatníky na několik desetiletí dopředu.

Ministerský akční plán počítá s tím, že příprava a získání stavebních povolení pro nové reaktory bude stát do roku 2025 až 32 miliardy korun. Stát by peníze nevydával přímo, ale donutil by k tomu společnost ČEZ, jíž je majoritním akcionářem.

To nejdůležitější, tedy rozhodnutí o výši provozních dotací pro nové reaktory, přitom Mládek navrhuje odsunout až na rok 2025. Počítá s tím, že použije stejnou formu podpory, jakou si nechala Velká Británie odsouhlasit Evropskou komisí pro plánovanou elektrárnu Hinkley Point.

Investorovi se londýnská vláda zaručí za veškeré půjčky na výstavbu elektrárny a také za dvojnásobnou výkupní cenu elektřiny oproti ceně tržní po dobu 35 let. Na propojeném evropském trhu jsou však ceny elektřiny na burze podstatně nižší, než v ostrovní Británii, takže dotace ceny zde bude muset být mnohem vyšší.