Německá kancléřka Angela Merkelová je po vítězství Donalda Trumpa vůdkyní svobodného světa, konstatoval německý tisk - a pečlivě se vyhnul slovu „führer“. Je to poprvé od pádu Adolfa Hitlera, kdy si německý kancléř(ka) opět přivlastňuje ambice spasitele světa.

Přítomnost není (zatím) psaná krví, ale mrtvolným potem. Zoufalou snahou současného, po desetiletí budovaného establishmentu, přežít. Propagandou zmasakrovat voliče, až bude lapat po dechu, a urvat co se ještě dá. Zítra už může být pozdě.

Kruh započatý na konci 2. světové války se tak uzavírá. Teprve dnes můžeme docenit "prorocké" zoufalství bývalé britské premiérky M. Thatcherové, když po Gorbačovově souhlasu se sjednocením Německa za hubičku konstatovala, že vzniká "Čtvrtá říše". Je více než symbolické, že ve stejné chvíli začal Brusel projednávat návrh na militarizaci unie (podporuje ho nadšeně premiér Sobotka) vytvořením "armády EU".

Führer na zhroucení?

Hlavní německá média přijala s nadšením oznámení Angely Merkelové, že bude usilovat o post kancléřky i po volbách v příštím roce a okamžitě ho přičinlivě doplnila zaručeným "průzkumem", že jde koneckonců o vůli lidu. Merkelovou by si prý přálo za kancléřku 55 procent dotázaných Němců.

Průzkum pořádal největší německý deník Der Bild, o jehož průzkumech se říká, že je třeba "vítězům" odečíst 20 procent - a těm, co tam vůbec nejsou, 20 procent přidat. Proto nepřekvapí, že se na předních příčkách umístil i nechvalně známý vyučený knihovník - předseda Evropského parlamentu Martin Schulz z SPD, která je hlavním soupeřem CDU/CSU v německých volbách v září příštího roku.