Takový krok žádaly západní státy už delší dobu, neboť je zřejmé, že samotná přítomnost ruských vojenských jednotek v blízkosti hranic s Ukrajinou podstatně zvyšuje napětí v celém regionu. Už jenom teoretická možnost, že Rusko zasáhne do vývoje na Ukrajině svou vojenskou silou, vytváří permanentní nátlak na vládu v Kyjevě a svým způsobem i podněcuje aktivitu proruských východoukrajinských separatistů, kteří cítí, že mají za zády velkou moc.
Lidé v této části Ukrajiny jsou přesvědčeni, že kdyby šlo opravdu do tuhého, přijdou jim na pomoc ruská vojska, která to ani nebudou mít daleko.
Jak ale poukazují západní činitelé, ruský prezident Putin hovořil o stažení svých jednotek z této oblasti v poslední době už třikrát, ale zatím se nikdy nic takového nepotvrdilo.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Rasmussen uvedl na dnešní tiskové konferenci v Bruselu, že Aliance dosud nezaznamenala odsun ruských vojsk. „Mrzí mne to, bylo by to důležitým příspěvkem k uklidnění situace,“ podotkl k tomu Rasmussen a dodal, že kdyby Aliance měla skutečně nějaké signály o stahování ruských vojsk, byl by prý prvním, kdo by to uvítal.
Rasmussen ovšem hovořil i o širších souvislostech současného mezinárodního dění. Konkrétně míní, že ukrajinská krize vytváří nové, méně předvídatelné a nebezpečnější prostředí v Evropě. Cestou k řešení ukrajinské krize by měly být podle něj nedělní prezidentské volby, a pokusy narušit je jsou ale krokem zpět, jsou vlastně pokusem odepřít tamním lidem svobodnou volbu.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Rasmussen dále připomněl nedávno formulovanou novou ruskou obranou doktrínu, která má umožnit ochranu zájmů ruskojazyčných menšin také za ruskými hranicemi. Tedy nejen v Rusku, ale i v jiných, sousedních zemích, kde žijí Rusové.
Jak se ukazuje, řekl Rasmussen, ona ruská doktrína nejsou jen slova a Severoatlantická aliance vnímá, že je v ní chápána jako protivník. „Na to musíme odpovídajícím způsobem reagovat,“ řekl generální tajemník Rasmussen.
Anexe Krymu a zapojení Moskvy do událostí na východě Ukrajiny podle něj nasvědčuje tomu, že možná obavy východoevropských členů Aliance nejsou přehnané. „Posuzujeme proto další kroky, dlouhodobější opatření k posílení kolektivní obrany,“ podotkl Rasmussen.
Je zřejmé, že západní obranná aliance vývoj na Ukrajině pozorně sleduje, a ačkoli tam nemíní zasáhnout svou silou, to by si ani nikdo nepřál, musí z toho vyvodit důsledky. Pokud až dosud Aliance nevnímala Rusko jako hrozbu, bude asi muset své mínění změnit.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rozhlas.cz
