K prvnímu růstu úrokových sazeb už patrně potřebuje vidět jen mírné vylepšení situace na pracovním trhu. Centrální bankéři si ovšem nedávají žádný pevný závazek, kdy přesně chtějí otočit kormidlo a po devíti letech poprvé utáhnout měnovou politiku. Proč? Chtějí si pravděpodobně do poslední chvíle nechat otevřený manévrovací prostor a rozhodnout se podle nejčerstvějších čísel z americké ekonomiky – důležité budou vedle výsledku HDP za druhý kvartál (první odhad dnes) také dvě měsíční zprávy z trhu práce, dynamika spotřebitelské poptávky a v neposlední řadě čerstvá inflační čísla. Zářijový růst úrokových sazeb každopádně zůstává ve hře. Co ho může ohrozit?
Spíše než horší čísla z reálné ekonomiky by utažení amerických měnových kohoutů mohla paradoxně oddálit nižší inflace a vyšší externí rizika. Turbulence na čínských finančních trzích, kostrbaté strukturální změny a další zpomalení druhé největší světové ekonomiky nemusí být pro USA nijak příjemné. Přímá finanční a exportní expozice sice není kritická a americký růst by bezprostředně ohrozit neměla. Problémy Číny ale již vedou k dalšímu propadu komoditních trhů a ty mohou již tak nízkou inflaci (0,2 % y/y) tlačit dál dolů. Navíc se k tomu přidává další proti-inflační faktor - tlak na silnější dolar (a do budoucna možná i na slabší juan). Fed by tak mohl ztrácet důvěru, že se inflace v dohledné době vrátí do rozumných vod v okolí 2 %. To by mohl být nakonec pádný argument, proč dát v září před historickým obratem předost znovu radši opatrnému vyčkávání.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
