Česká koruna tradičně zůstává vůči domácím politickým krizím i předčasným volbám relativně imunní. Na rozdíl od Maďarska, Rumunska nebo Bulharska, střídání u kormidla neprobíhá tak radikálním způsobem. Stačí vzpomenout na rumunskou ústavní krizi, která v roce 2012 vedla k více než 6ti měsícům občanských nepokojů. Radikální postup maďarského premiéra Viktora Orbána proti opozici po posledních vyhraných volbách také investory pořádně zneklidňuje. Polsko je v posledních letech politicky poměrně čitelné a podobně jako u nás tam obavy z výsledků voleb (byť předčasných) nehrají na trzích větší roli. Stačí ale sáhnout hlouběji do historie, kdy v roce 2005 vyhrála ultrakonzervativní strana Právo a spravedlnost. V tu chvíli byla pro zlotý politická scéna kriticky důležitou proměnnou.

 

V Česku zatím nic nenasvědčuje tomu, že by i případný pád vlády a předčasné volby měly být pro trhy velkým šokem. Do řádných voleb (jaro 2014) navíc již stejně není daleko. Hlavním rizikem - slovy Karla Schvarzenberga - by byl scénář, ve kterém by policie pro takto velký a závažný zásah neměla dostatečně silné důkazy. Pak by například (zatím nepotvrzené) zprávy o zatčení šéfa vojenského zpravodajství mohly vést k ohrožení důvěry v českou demokracii. Takový scénář si zatím nikdo na politické scéně ani na trzích nepřipouští. Dokud ale neznáme bližší souvislosti zásahů a obvinění, nelze ho jednoznačně vyloučit.