Jan Bureš: Slovní přestřelka mezi Athénami a Berlínem stupňuje tržní napětí

16.02.2012 10:49 | Zprávy

Řecká detektivka má další napínavé pokračování. Trhy si momentálně lámou hlavu s tím, zda tří-áčkovým zemím (Finsku, Německu, Nizozemí) opravdu nedošla trpělivost a nechtějí Řecko vytlačit z eurozóny. Podle Financial Times mezi politiky těchto zemí roste přesvědčení, že by eurozóna zvládla neřízený bankrot Řecka odclonit.

Jan Bureš: Slovní přestřelka mezi Athénami a Berlínem stupňuje tržní napětí
Foto: vpolomouc.army.cz
Popisek: Vlajka EU

Tato víra může být založená na úspěchu posledních opatření ECB (tříleté repo-operace), které ale v případě ponechání Řecka na pospas nemusí stačit. Pokud by s řeckým státem padl i bankovní sektor (to je bez dalšího záchranného balíku pravděpodobné), ztráta úspor v bankách by mohla vyvolat runy na bankovní sektory ve slabších členských zemích eurozóny, především v Portugalsku. Pak by ECB ani nemusela stíhat tisknout nové peníze, banky by byly tlačené do nuceného prodeje aktiv, realizace ztrát a shánění nového kapitálu. Proto věřím, že Německo a celá skupina tří-áček nehraje tak ostrou hru a spíše blafuje, aby zvýšila psychologický tlak na řecké politiky.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

Radek Rozvoral byl položen dotaz

Ke zvýšení porodnosti

Zajímalo by mě, zda také jako strana nějak řešíte to, jak usnadnit rodičům, kteří se starají o malé děti to, aby mohli pracovat a zároveň se starat o děti, které se o sebe ještě sami postarat nedokážou? Tím myslím, když vám skončí rodičovská, protože i to je podle mě dost problém, který je ale polit...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Proč si lidé pořizují děti?

14:41 Petr Hampl: Proč si lidé pořizují děti?

Druhý pohled Petra Hampla