Podíváme-li se totiž na poslední tři měsíční přírůstky nových pracovních míst, tak dojdeme k průměrnému číslu 336 tisíc, což je nejlepší výsledek trhu práce od konce roku 1997. Takový údaj samozřejmě nemá s recesí co dělat a nic na tomto nemění ani stále relativně nízký růst mezd. I ten mimochodem zrychlil (zpět na 2,2 % meziročně), ale spolu s inflací by to měla být jediná proměnná, která stále ještě drží Fed od akce. Mimochodem pokud vezmeme v úvahu tzv. Taylorovo pravidlo v podobě, jež používá šéfka Fedu Yellenová, tak by úrokové sazby měly být již na úrovni 2,4 %. Trh však stále počítá s tím, že by úroky Fedu mohl jít (z 0-0,25 %) vzhůru až v září čí spíše v říjnu, což se nám s ohledem na silný trh práce nezdá jako správný odhad. Záminkou ke změně očekávání trhu směrem k dřívějšímu růstu úroků či k jejich vyšším úrovním pak může být rétorika Fedu, resp. její více jestřábí naladění. Jako důležité mezníky se v tomto ohledu mohou jevit nejbližší vystoupení J. Yellenové - 24.2. v Kongresu a 18.3. na tiskovce po příštím zasedání FOMC.

V tomto týdnu bude opět v centru pozornosti Řecko. Popularita řeckého premiéra Tsiprase se v posledním týdnu podle některých průzkumů doma vyhoupla až k 68 %. Řekům se tvrdé vystupování vůči Trojce líbí a stejně tak podporují převrácení řady strukturálních reforem. Hluboká propast se ovšem rozevřela mezi Athénami na jedné straně a Bruselem, Berlínem a Frankfurtem na straně druhé. Klíčoví lídři eurozóny odmítají dát Řecku překlenovací půjčku do léta - do té doby si Athény chtějí připravit půdu a vyjednat výraznější ústupky. Navíc ECB omezila v uplynulém týdnu výrazně přístup řeckých bank k eurové hotovosti a dá se očekávat, že pokud do konce února nebude na stole dohoda, odstřihne Řecko úplně. Vyjednávání v nadcházejících týdnech tak budou trhy ostře sledovaná.