K červnu 2025 mělo uskupení 11 členských států. V letech 2024-2025 se připojily Saúdská Arábie, Egypt, Spojené arabské emiráty, Etiopie, Írán a od 6. ledna 2025 Indonésie. Pozvaná Argentina přihlášku stáhla. Dnes je uskupení označováno také jako BRICS+.

Summit BRICS v Riu se konal (6. a 7. června) v době dvou forem mezistátních konfliktů: obchodními a regionálními válkami. Tyto konflikty ukazují meze mezinárodního řádu a neschopnost stávajících institucí zvládat krize. Proto mnohé státy přijímají mnoho zajišťovacích a vyrovnávacích strategií, včetně mýtů a lží, aby se vyrovnaly s novými výzvami.

K výzvám s globálními následky počítám i snahu USA vystoupit ze svých vnějších závazků a omezit je, uvalit zvláštní clo ve výši 10 procent na státy podporující BRICS+ a samozřejmě přežívající se finanční systém. Svět se tak nachází na křižovatce, kde hegemon nedokáže zajistit poslušnost ostatních a nástupci zatím nemohou poskytnout vedení a převzít odpovědnost.

Za těchto okolností je pro BRICS+ výhodné upevňovat seskupení a posílit svůj vliv jako klíčový nástroj širší strategie zajištění a diverzifikace umožňující zkvalitnit pocit bezpečí, postavení a kolektivní vedení, přestože se jedná o heterogenní organizaci bez společné historie, kultury, ideologie a území. BRICS+ se svou rozmanitostí a jedinečností se nedá srovnávat s žádnou jinou organizací. Proč? Země G7 mají identické politické systémy a srovnatelnou úroveň rozvoje. To nelze říci o BRICS. Není organizací Západu, a je vnímán jako výzva pro Západ.

Jedná se o politickou a ekonomickou mezivládní platformu, která buduje mimo jiné i nezávislý internet bez kontroly americké NSA, a jejímž úředním jazykem jsou arabština, amharština, čínština, ruština, hindština, perština, portugalština, indonéština. Tím je řečeno mnohé pro výlučně západně orientované občany, politiky a analytiky, včetně lokálních matadorů.