Jan Campbell: Boj prvních o naděje

Dnešní příspěvek je částečně kontextová odpověď na dotazy čtenářů ohledně tzv. hybridní informačně - propagační války, moci a války technologických gigantů (amerických, britských, čínských, německých a potažmo ruských) v měnícím se geopolitickém prostředí. To charakterizují především absence důvěry, nekontrolovatelný lineární rozvoj technologií a nelítostný konkurenční boj. Technologické giganty kryjí v podstatě tři druhy státníků - politiků: obchodník - finančník, rozvědčík - právník a chemička / chemik - právník. Ve Velké Británii je kryje geografka – finančník.

Hned v úvodu konstatuji, že vedle Amerika First, poslání spolkového ministra průmyslu SRN vnímám jako Německo First. Tyto dvě First nedávají naději na umístění Česka v první lize technologických mocností, ani v oblasti zpracování dat a jejich bezpečnosti. Nedoporučoval bych se proto hrnout do soudních bitev, i když vím, že i nejslabší a nejzkorumpovanější stát může být konec konců silnější než nejbohatší člověk nebo bohatá společnost. Kromě toho, že msta bývá sladká, v ČLR se tonoucím nepomáhá.

První příklad. Německý antimonopolní úřad (Kartellamt), který řídí pan Andreas Mundt, ve svém epochálním rozhodnutí oznámil, že proces proti Facebook, který začal v roce 2016, je přechodně ukončen. Rozhodnutí úřadu omezuje hlad Facebooku po datech. Tudíž politickou cenzuru. Zneužívání postavení a technologických možností, které nabízí mimo jiné provázaní Whatsapp, Instagram, Apps a další vymoženosti doby by mělo během 12 měsíců skončit. Jinak hrozí pokuta. Než tomu tak bude, musíme si počkat na rozhodnutí o odvolání u Vrchního zemského soudu v Duesseldorfu. Tam se odvolá pan Zuckerberg a boj o data mezi bezmocnými a již závislými občany na technologiích a aplikacích, a stárnoucím, skandály ověnčeným Facebook, bude pokračovat. Nevylučuji, že Facebook nedostojí své povinnosti podobně, jako nesplnil slib nazvaný Clear history. Proč? Protože boj se mi jeví předehrou mnohem vážnějšího duelu: America First - Německo First, který bude částí trojboje.

V tomto kontextu se nachází pozice a budoucnost čínské společnosti Huawei v USA a EU. Osud Huawei, co se týče účasti v realizaci G5 (cca 100x rychlejší než G4) se mi jeví i v ČR zpečetěn. To nehledě na skutečnost, že důkazy proti Huawei se podobají důkazům o tom, co řekl Pán Bůh. Nic na tom nezmění odpověď NÚKIB na dopis Huawei, ani skutečnost, že v SRN je situace s Huawei ke dnešnímu dni jiná. Mluvčí spolkové vlády Steffen Seibert řekl, že kabinet v této věci nenalezl společné stanovisko. Ministr dopravy Andreas Scheuer, do jehož kompetencí spadá digitální infrastruktura, oznámil, že jednání bude pokračovat. V debatě o Huawei jde o to, zda bude stačit splnění bezpečnostních kritérií, certifikačních pravidel, uzavření dohody vlád o zákazu špionáže, nebo zda bude společnost Huawei ze stavby 5G sítí vyloučena. Dovedu si představit, že v případě vyloučení Huawei se duel mezi USA a SRN transformuje do trojboje: USA, SRN a ČLR. I v trojboji nevidím žádné zvýšení šancí pro vstup ČR do první technologické ligy z mnoha objektivních a politických důvodů.

V této souvislosti poznamenávám, že v SRN se Spolkový úřad pro bezpečnost informační techniky (BSI) a telekomunikační společnosti vyslovily pro to, aby čínská firma předem vyloučena nebyla. A že kancléřka Angela Merkelová v odcházení nechce zanechat koš s dědictvím bez čínských dárků, indikuje to, co řekla v úterý: SRN bude požadovat záruky o neodevzdání dat čínskému státu. Jak taková záruka může vypadat, nevím. V každém případě čas letí jako voda, a příležitosti se nikdy nevracejí nebo neopakují.

Švýcaři proto včera provedli dražbu frekvencí pro 5G. Skončila vítězstvím švýcarských společností Swisscom, Sunrise a Salt proti jednomu cizinci, britské Dense Air. Podobné vítězství s hořkou příchutí v aukci na licence G5 očekávám v březnu v SRN. Dojde li k vyloučení Huawei a priori, dojde ke zpoždění stavby sítě G5 minimálně o rok až dva s možnými následky pro SNR a varování ČLR státům narušujícím mj. pravidla WTO.

ČR jdoucí suverénně západním směrem bude s pravděpodobností hraničící s jistotou se řídit radou Britů a Vodafonu (zkratka ze slov voice-data-fone). Tento druhý největší mobilní operátor na světě (hned po China mobile) působí v 28 zemích pěti kontinentů a měl na konci září 2016 526 milionů zákazníků, a tržní hodnotu cca 105,5 miliard USD. Vodafone získal britskou mobilní licenci v roce 1983, ale až v lednu 1985 se v jeho síti uskutečnil první hovor. V roce 1991 propojil první mezinárodní hovor Británie – Finsko. Tak vznikl roaming. V roce 1994 byly spuštěny textové zprávy SMS. Zmiňuji se podrobněji o společnosti, protože hned po kancléřce, ve středu, Vodafon rozhodl odstranit do příštího roku veškeré díly Huawei ze své páteřní sítě. A to není legrace, ani pro ČR. Co se bude odehrávat u T-mobile a dalších, ponechávám fantazii čtenářů.

Fantazie nebude potřeba pro pochopení a představu následků na jiném poli. Tím jsou platformy. Zmiňuji se o nich, protože nelze vyloučit, že ČR bude na tomto poli více aktivní než doposud a bude bojovat o přežití toho, co se nazývá demokracie. Co mám na mysli?

Jedná se o případ platformy, sociální sítě, zvané Gab. Založil ji Andrew Torba, známý srovnáním politické korektnosti s rakovinou. Rasistická a antisemitistická platforma, pro kterou nemám vůbec žádné pochopení, a byl bych raději, kdyby vůbec nevznikla, dokazuje, že nic netrvá věčně ani v době IT a chamtivých investorů. Během práce na příspěvku byl Gab krátce před smrtí. Podle médií prý kvůli finančním potížím, podle slov zakladatele, prý kvůli zásahu tzv. deep state. Jaká by nebyla pravda, smrt jako taková představuje pro někoho tabu, pro druhého konec, rovnající se novému začátku. Mně smrt platformy Gab nabízí otázky: Kdo kontroluje centrální komunikační infrastruktury 21. Století? Jaká je vůbec moc infrastrukturních gigantů, a kde jejich moc končí? Jestliže moc gigantů nereguluje stát, existuje nebezpečí, že délku života systému nazývající se demokracie určují technologičtí giganti. O potvrzení, že vývoj technologií zcela ignoruje otázky etiky, nemluvě. Je proto nutné si uvědomit, že nejde jenom o to, kdo umírá, ale jak umírá. I když se jedná o smrt rasistické a antisemitistické platformy, nelze mluvit o vítězství morálky. Spíše o vítězství politické korektnosti. A to je problém. Dostali jsme se totiž blízko ke kořenu mnohem komplexní problematiky, než představuje Facebook. Jaké problematiky? Rozhodnutí německého úřadu o Facebook totiž pokulhává za způsobem usmrcení Gabu. Proč?

Odpověď je jednoduchá: Jestliže se rozhodnutí Facebook - moderátora týká jednoho nebo více uživatelů, tak rozhodnutí kontent - moderátora typu Joyent nebo Godaddy se týká milionů uživatelů. V kvantitě je i kvalita rozdílu. Smrt platformy Gab tak dokazuje, že decentralizace sítě je iluzí. Stali jsme se rukojmí společností Microsoft, Amazon a podobných, na jejichž serverech jsou všechny webové stránky. Bez pomoci komplexní regulace státem, naděje na svobodu brzo umře. I proto, že problém nekončí s rukojmím.

Poskytovatelé internetu a nabízející browser totiž také rozhodují. Microsoft varuje Edge-uživatele, Google se svým Chrome-browser určuje pravidla hry v síti. Nebudu pokračovat. Příklad k zamyšlení ukončuji dvěma konstatováními: 1) Nikdo nemůže poručit kapitálové společnosti dát každému mikrofon, svůj kousek scény a současně se spoléhat na morálku v kapitalistickém podnikání. 2) V internetovém boji proti nacistům, rasistům, antisemitům, ale i Rusům je obsažen důkaz moci, vlivu a hodnot Silicon Valley. Ale i krize internetu, sociálních sítí a na aplikacích závislé společnosti. Jeden příklad a jedna otázka za mnohé: Německá (DAX) společnost Wirecard se před několika dny stala s velkou pravděpodobností obětí tržní manipulace (s pomocí nepodložené zprávy FT) a ztratila během několika dnů 20% burzovní hodnoty: maličkost cca 10 miliard Euro. Jak se bude chovat člověk a společnost v případě výpadku i-netu nebo aplikací na tři nebo více dnů? Kdo ví, ať napoví.

Proto doporučuji alternativy, které nestojí na miliardách chamtivých investorů a principu, jedna paní povídala. Signal, Wire, Threema, Firefox apod. se nabízí. V ČR by se alternativy mohli rodit, ale nebudou dospívat. Proč? To je jiná věc. Doporučuji alternativy, protože v demokracii by nikdo neměl mít takovou moc, aby mohl druhého zranit nebo zabít jenom proto, že se mu něco nelíbí, špatně se vyspal (a), nebo milenec poslal k vodě. Protože jenom ten, kdo je schopen a ochoten tvořit alternativy může mít reálnou naději na svobodu.

Svobodu s těžko představitelnými následky pro zkorumpovanou moc představuje případné znovuzvolení prezidenta Trumpa v roce 2020. Bude li prezident Trump znovuzvolen, nevylučuji vyprovokování pana Zuckerberga k odchodu z Facebooku a záměnu pravicovými libertány typu Palantir (Petr Thiel) nebo Epic (Judith R. Faulkner). Tím by se změnila kvalita tzv. hybridní války, o které mluví ti, kteří ji obyčejně vedou, kteří dovolují žít veřejnosti podle principu vařené žáby: ta se to dozví, když je již uvařená. Doba ideologie založené na neznalosti a hlouposti roste, nehledě na sucho. Že jsme uvaření poměrně blízko, dokazuje možnost srovnat si fakta, která přinesla tisková konference náměstka ředitele Národního koordinačního centra komputerových incidentů (NKCKI) ) N.N. Murašova z 11.12.2018 na téma: Komputerové útoky na informační zdroje RF, fakta a čísla. Protože čísla mluví za sebe a každému jinak, připomínám, že fakta nemusí být pravdou, a pravda není jistotou. Neuškodí ale vůbec se s nimi a s několika skutečnostmi seznámit, podobně jako to pravděpodobně udělali placení informátoři bezpečnostních služeb mnoha států.

Velká většina technologických gigantů v oblasti IT působí pod jurisdikcí USA. IT sektor se odlišuje od mnohých jiných tím, že přináší na trh (prý) nové produkty a služby v neustále kratším časovém intervalu. Krátký časový interval mezi výrobou a zavedením na trh společně s tlakem investorů na co největší zisk, nedovoluje provádět kvalitní testování, bezpečnostní a jinou kontrolu produktu a služeb. Výsledkem jsou neustálé up-dates a pozdní identifikace závažných chyb. Někdy zjištěných až za několik let. Prakticky se jedná o nekvalitní a společnosti nebezpečné produkty a služby. Jejich uvedení trh se omlouvá nedokazatelným zpomalením vývoje trhu a (prý) klientem chtěnou inovací. Zranitelnost a škodlivost tvoří základ zhoubných programů a produktů. Výsledkem je komplexní bezpečnostní riziko.

Dnes je identifikováno přibližně 40 IT gigantů, kteří produkují zranitelné a škodlivé produkty a služby. Většina z nich se nachází v USA, UK a Francii. Odtud pochází známý moderní prodavač smrti roku 2015, bývalá francouzská společnost Vupen Security, založená 2004 se sídlem v Montpellier a filiálkou v Annapolis, Maryland. Klienty Vupen byly americká NSA, a podle týdeníku Spiegel (9.11.2014) i německá BSI. Vupen vyhrála první cenu v hackingu Pwn2Own v 2011, využití bug v Google Chrome v 2012, atd. Po sérii skandálů formálně zkrachovala, aby se mohla znovuoživit jako americká společnost Zerodium. Kdo chce vědět více, prosím: ZDE, nebo Andy Greenberg (21. března 2012), Meet The Hackers Who Sell Spies The Tools To Crack Your PC (And Get Paid Six-Figure Fees). Oficiálně společnost skupuje čerstvé zranitelné a škodlivé produkty tzv. prvního dne. Co s nimi dělá, se obyčejný člověk nedoví. Jaké škody nadělaly WannaCry (v 70 státech světa), NotPetya, BadRabbit, ví, nebo si umí však představit každý fanoušek programování.

Ne však známo je fanouškům a širší veřejnosti, že USA svého času obvinily RF ze šíření viru NotPetya a využily toto doposud nedokázané obvinění ke zrušení zaplánovaných konzultací mezi USA a RF na únor 2018 v Ženevě. Pozice RF, co se týče výroby zranitelných a škodlivých produktů a služeb je jasná: Jedná se o trestní čin, který může ovlivnit dění v celém světě. Proto se pozice RF nelíbí USA. Ty ji nehodlají diskutovat ani na právní úrovni.

Milovníci statistických dat si mohou poznamenat, že v roce 2018 v RF identifikovali více než 4 miliardy komputerových útoků na ruské informační zdroje. Z nich 17 tisíc jich bylo velice nebezpečných. Pro srovnání: v roce 2017 bylo identifikováno 2,4 miliardy útoků, z nich 12.500 velice nebezpečných. Informační struktura MS ve fotbalu 2018 byla atakována více než 25 milionkrát. Počet útoků s pomocí bot-sítě čítající více než 100 tisíc komputerů na informační infrastrukturu OH v Soči raději neuvádím. Hlavní lokality, odkud se vedly útoky, jsou známy: USA, Kanada, Thajsko a Malajsie. Malajské koordinační centrum bylo nejrychlejší v reakci na ruská upozornění. Reagovalo během tří hodin, USA a Kanada od jednoho do tří dnů. Rusové byli schopni provést OH, MS a další velké akce bez problémů pro diváky, hosty a organizátory. Tím dokázali svoji kvalitu práce bez pomoci IT gigantů. Bylo zrušeno více než 20 tisíc zdrojů útoků, analyzováno více než 100 vzorů zranitelných a škodu tvořících produktů a služeb, atd. O útocích na celé segmenty internetu, které se pravidelně organizují v době voleb (především s cílem zničit systém video kamerových záznamů a tím umožnit diskreditaci voleb) a vystoupení prezidenta Putina, nemluvě. Příští poslání bude 20. Února t.r. Bude li použita pro útoky nová modifikace viru z rodiny Russkill, nevím. Vím však, že modifikaci mohou udělat pouze tajné služby států znající kořeny DNS serverů. Ke konci roku 2018 RF spolupracovala se 116 státy světa v oblasti informační bezpečnosti.

Do oblasti informační bezpečnosti patří i nedávné vyznamenání 34 čínských vědců. Ti obdrželi Newcomb Cleveland Prize za rok 2018 od American Association for the Advancement of Science (AAAS) za výzkum v oblasti kvantové technologie. Částice zůstávající v mysteriózním stavu zvaném quantum entanglement, představující základ pro novou generaci internetu: quantum internet. Boj o naděje a vedoucí pozici ve světě by měl být brán vážně, protože se nelze nasytit vzpomínkami na minulý banket. Souhlasu netřeba.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele