S obvyklým zpožděním dorazily do české kotliny informace o cílech jaderného útoku v sovětském bloku. Odtajněné údaje mají 800 stránek. Místa určená k "systematické destrukci" jaderným úderem obsahují civilní cíle. Uvádím tuto skutečnost proto, že zbrojení a používání zbraní nezná parametry dobré vůle, nebo čisté důvěry a nebere žádný ohled na tzv. lidská práva.

V doplnění doporučuji se podívat do dalších archívů, které jasně dokazují, že USA neměly, nemají a nebudou mít problém s válkami do té doby, kdy se války budou odehrávat mimo jejich území. V tomto smyslu je potřeba vidět Ukrajinský konflikt, výhody a nevýhody V 4 pod „záštitou USA“, které se domáhají v Polsku a další trendy. V neposlední řadě ale i sestřelení SU 24 tureckým vojenským letectvem. Takováto chtěná – nechtěná provokace, dnes již prakticky potvrzená samotným Tureckem, se může kdykoliv opakovat v blízké budoucnosti a blízkosti hranic ČR. Je tomu proto, že nelze vyloučit, že se USA rozhodnou předat vojenským – rusofobům rozhodování o nasazení zbraní dovezených z USA a uskladněných na území států již dnes vznikajícího nárazového koridoru. Při opakování podobného incidentu, jakým bylo sestřelení SU 24 v nárazovém koridoru, jakým bylo sestřelení SU 24, musíme počítat s reakcí RF, která může být nejenom pro zemi autora provokace fatální. To již proto, že RF nemá fakticky, ani politicky zájem, si jezdit vyřizovat účty s provokatérem s pomocí vojáků, tanků, letadel, nebo speciálních jednotek, a nemůže bezkonečně být prověřována na trpělivost a rozšiřování zón konfliktů v bezprostřední blízkosti státní hranice RF. Ankara a Baku na kraji geopolitické propasti vítají.

V průběhu roku 2015 jsme měli možnost sledovat a analyzovat celou řadu jevů, které budou i v roce 2016 nadále působit, především negativně. A to jak na veřejnost a trhy, tak i na individuální osudy lidí. Ve zkrácené formě uvedu sedm hlavních nebezpečí, která mohou většině z nás změnit sladký život na trpký.

Prvním nebezpečím je neexistence adekvátního řešení dluhového problému USA a eurozóny. Stačí si připomenout kvalitu lídrů – politiků a skutečnost, že Euro je politická, proto od politických rozhodnutí závisející měna, která nemá udržitelný hospodářský základ. Miliardové investice programu zvaného „kvantitativní uvolňování,“ jejich struktura a dosavadní výsledky, mluví za sebe.