Jan Campbell: Komu není rady, tomu není pomoci

05.05.2016 16:37 | Zprávy

V posledních příspěvcích Májové rozjímání a TTIP leaks jsem psal o tom, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech, a že nepřichází jedno, většinou tři. Nemusím nic dělat, a dnešní středeční dění dodává přesvědčivý důkaz o pravdě starých přísloví.

Jan Campbell: Komu není rady, tomu není pomoci
Foto: Archiv
Popisek: Jan Campbell

Co se týče TTIP, očekávám, že na otázku známému v EP, proč nemá vyjednávací tým EU 28 oficiálních a vždy při jednání přítomných členů, popřípadě s měnícím se vedoucím vyjednávacího týmu, ale pouze jednoho Španěla, se nedočkám odpovědi. Přitom nemám nemenší pochybnosti o kvalifikaci Španělského diplomata EK, který vyjednává za celou EU. Přesto jsem přesvědčen, že současné obsazení vyjednávací delegace EU by bylo zcela jistě více „demokratické“ než to dosavadní. Nevěřím totiž v nestrannost při vyjednávání, i když má pan vyjednávač kolem sebe tým poradců. Proto se mi jeví nejpravděpodobnějším řešením podpis TTIP na principu tzv. salámové taktiky ve stínu dalších problémů a výzev, které připravili naši lídři v ER a předali je EK k řešení. Pro budoucnost v kontextu rozvoje česko – čínských vztahů připomínám osobní zkušenost: při jednání s Číňany měla čínská strana při jednání vždy alespoň o jednoho účastníka víc, než protistrana.

Co se týče skutečnosti, kterou je bezvízový styk s Tureckem, v jehož doplnění očekávám v letním horku i bezvízový styk minimálně s Ukrajinou, hodnotím ji jako druhé neštěstí. Není to urážka EK. Ta prostě koná v duchu usnesení Evropské rady (ER) a jeví se mnohem chytřejší než celá ER. Na základě statutu EK, který jí dává hroší kůži, si EK může dovolit nést kritiku občanů EU ještě dlouho. EK ví mimo jiné jistě, co je empatie, jak funguje a jak využívat této znalosti ke svému prospěchu. Empatie, včetně té přímo a nepřímo spojené s migrační krizí, je schopnost cítit to, co cítí ten druhý. Z definice vyplývá, že empatie je současně schopnost sbírat informaci. Z hlediska praktické neurologie se jedná o proces, který lze pěstovat, rozvíjet a učit se. Abychom se ale neučili tak rychle, o to se postarají EK a masová média tím, že nám ukazují, co se děje daleko od našich domovů, co vzbuzuje dojem, že se nás to netýká, alespoň bezprostředně a tím se zakrývá nebezpečí, které vychází z informace. Blízkost, osobní, kulturní a geografická, jsou totiž jedny ze základních příčin empatie. Odborně se to nazývá Parochial altruism, obecně také, moje obec. Proto bude EU řešit problém v Turecku, nějakých táborech na ostrovech, nebo na pobřeží Afriky. Jaké by nebyly pojistky ve smlouvě s Tureckem, je nutno očekávat minimálně dvě věci: a) Vydírání, protože i neinformovaný dojde k přesvědčení, že se jedná o obchod, výměnu lidí za vízum a peníze, jestliže již ne o narušení na příklad příkazu EK 2001/55 nebo Charty OSN. b) Odstoupení premiéra nebo dokonce celé vlády a změna Turecké ústavy. Smluvní formulace 'irreguläre' Asylsuchende aus Griechenland in die Türkei zu 'deportieren',tj. iregulární žadatele o azylz Řecka deportovat do Turecka, mluví sama za sebe. Lidskost v ní nevidím.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Mgr. Filip Turek byl položen dotaz

Neurčuje v EU vše jen elita?

Která je navíc nevolená občany. Vždyť to je pořád dokola. Evropská komise o něčem rozhodla, něco nařizuje apod. K čemu vlastně volíme vás europoslance?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Co (ne)očekávám od setkání Trump - Putin

15:57 Ivo Strejček: Co (ne)očekávám od setkání Trump - Putin

Denní glosa Ivo Strejčka