Evangelium podle Matouše (6, 3 – 4): Když ty prokazuješ dobrodiní, ať neví tvá levice, co činí pravice, aby tvé dobrodiní zůstalo skryto, a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí. Nebo slova - Co Bůh spojil, člověk nerozlučuje. Slyšel jsem je při nedávné návštěvě církevního svatebního obřadu organizovaného pro syna mého přítele. 

A po něm jsem obdržel možnost s přáteli vyměnit si několik slov a názor na téma proroctví Ozeáše (8, 7): Zaseli vítr, sklidí bouři. A první epištoly Sv. Petra (1, 2): Neboť všichni lidé jako tráva a všechna jejich krása jako květ trávy. Uschne tráva, květ opadne. Znalost přísloví zaznamenaných v Bibli, zobecněných nebo z Bible odvozených, dodnes přetrvává. Přitom mne mj. napadlo, že důkaz o živosti epištoly představuje i píseň skupiny Chinaski: Až se dneska večer budu tvářit zas jak Karel Gott, budu zpívat vampam – tidapam, všechna sláva polní tráva, ale peníz přijde vhod.

Úvod pro zamyšlení

Připomínám Bibli, protože nad ní by se mohli zamyslet i ateisticky orientovaní slouhové a fiktivní politické elity EU a české kotliny, především když jim spadlo do klína předsednictví EU. Věřím, že při jeho převzetí v dešti si politici nevzpomněli na Bibli, na přísloví, na písničku - Spadl mi do klína z alba Náš příběh (Bojané), ani na pranostiku.

To málo osobních setkání v posledních letech, které si vynutilo dění ve světě, zvadlá láska fiktivních elit k domovině a demokracii ve stavu klinické smrti, se snažím kompenzovat: setkáními se starými známými a přáteli v sousedních zemích, kam nemusím létat, používáním přísloví v různých textech, které píši a v neposlední řadě i dvojslovím Souhlasu netřeba.