V české kotlině identifikoval ctěný Zbyněk Fiala Masaryka a Brusel (vaševěc.cz), s čím částečně souhlasím. Osobně mám ne méně vážné důvody pro ohlášení jiných vítězů: Prezidentů, Trumpa a Putina. Proč?

Oba prezidenti, a to každý z jiných důvodů, nemohou mít prioritní zájem na jednání s někým, komu jsou třetím v pozadí psána jednací skripta. EK a také EP patří do této kategorie. Oba prezidenti vyhráli, protože po 40 letech došlo i v EP k citelnému rozdělení mezi těmi, co požadují více Evropy a těmi, co požadují obnovu národního státu. A to je v jejich zájmu. Suverenita v dané úvaze nehraje rozhodující roli. Opravdovou suverenitu EU, EP, ani žádný členský stát EU nemá. Vměšování do voleb je na tom podobně. Došlo k němu na více frontách, ale ze strany spojence USA. Proto je ticho po pěšině.

Politicky korektním výrazem pro vměšování se mi jeví označení: přípravné práce na příští prezidentskou kampaň prezidenta Trumpa. Ke dnešnímu dni nemám totiž pochyb, že bývalý důstojník amerického námořnictva, investiční bankéř (Goldman Sachs) a výkonný předseda zpravodajského portálu Breitbart News, pan Stephen Kevin Bannon (1953) se vrátí do náruče prezidenta Trumpa již ke konci tohoto roku, nejpozději v příštím roce. Ticho po pěšině vytvořené panem Bannonem umožnilo prezidentu Putinovi se vyhnout obvinění z vměšování se RF do voleb a nepřerušit přípravu na hru s ukrajinským prezidentem Zelenským. Bruselu ticho po pěšině umožnilo se koncentrovat na výsledek voleb a připravovat se na komplexní hru o trůny: Prezidenta EK, EP a RE, šéfa EZB, zplnomocněnce (zplnomocněnkyně) pro zahraniční záležitosti, atd.

Jestliže volby do EP vyhráli prezidenti, jeden spojenec (USA) a druhý nepřítel (RF), tak musel někdo prohrát. Kdo prohrál? Prohrála evropská elita a tradiční politické strany. Prohra však neznamená jejich konec. Naopak. Pud sebezáchovy v nové parlamentní různorodosti posílí rusofobii, vydírání a hloupost. Ta je mocnější než chamtivost, skrupulóznost a moc.

Nevím, kolik měsíců se bude tentokrát bojovat o trůn prezidenta EK. V roce 2014 to byly 3 měsíce. Během nich se odehrály 3 summity než se vrchnost dohodla na Jean Claude Junckerovi. Dnes si dala Evropská Rada čas na dohodu o kandidátovi do příštího summitu. Ten se má konat 20. - 21. 6. 2019. Ustanovující zasedání EP se má konat 2. Července 2019. Mám velké pochyby, že se do té doby najde jeden společný špičkový kandidát. Proč?