Přestože rozšíření měnové unie o miniaturní litevskou ekonomiku bude z hlediska jejího celkového výkonu jen stěží postřehnutelné, může mít celkem zásadní vliv na rozhodování její hlavní instituce - ECB. Její vedení, jež rozhoduje o měnové politice je totiž složeno z hlav národních centrálních bank a z šesti členů výkonného výboru ECB trvale sedících ve Frankfurtu. Až do teď bylo pravidlem, že co člen bankovní rady to jeden hlas. Toto pravidlo mělo být sice již dávno s ohledem na neřiditelnost rozhodování ECB zrušeno, avšak ECB bylo umožněno tento problém (koho z možnosti hlasovat dočasně vyloučit) odložit. Příchod guvernéra litevské centrální banky do vedení ECB však zřejmě změní rozhodování vedení ECB v tom smyslu, že hlasovat bude vždy jen 21 členů. V praxi by to mohlo znamenat, že 4 guvernéři národních centrálních bank budou vždy mimo hru, což bude třeba brát v potaz - zejména pak pokud se to stane třeba Bundesbance.

Do konce roku a tedy i dnes bude ECB ještě hlasovat “po staru”, což nám však nijak neulehčuje prognózování toho, co ze zasedání vypadne.Eurozóna flirtuje s deflací, což si ECB začala uvědomovat a tak v den, kdy zveřejní svoji novou prognózu, bude jednat. Vycházíme z toho, že po dalším propadu inflace a hrozbě jejích ještě nižších hodnot nebude chtít centrální banka zůstat tzv. "za křivkou" a tedy bude chtít přinejmenším naplnit očekávání trhů, resp. raději je mírně překvapit. Ve hře je tedy následující balík expanzivních opatření: snížení refinanční sazby o 15 bazických bodů (tedy na 0,1 %), zavedení negativní depozitní sazby ve výši 0,1-0,15 %, ukončení sterilizace držených vládních dluhopisů a zřejmě i zavedení nových dlouhodobých repo operací nasměrovaných na půjčování menším a středním podnikům.