Dnes mají tyto rychle rostoucí a populačně silné ekonomiky přesně opačné problémy. Rychlý nárůst tržních dolarových úrokových sazeb způsobil rychlý odliv kapitálu, který do těchto ekonomik připlynul v čase, kdy dolarové sazby byly vůči výnosům v BRICS zcela neatraktivní.
Společným průvodním jevem spojeným s odlivem kapitálu z BRICS zemí je přitom u těch zemí, jež mají alespoň částečně liberalizované kapitálové toky (kromě Číny vlastně všechny), oslabování kurzu domácí měny. Nechtějí-li pak centrální banky dotyčných zemí riskovat další nárůst inflace (a s tím spojené sociální nepokoje - viz Brazílie), pak chtě nechtě musí svou měnu bránit a to buď intervencemi, anebo vyššími oficiálními úrokovými sazbami. Přesně tak jak to včera udělala centrální banka Indie, když zvýšila své úrokové sazby o dva procentní body s cílem podpořit rupii.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
Jak se postavíte k výsledku voleb?
Budete respektovat vůli voličů a dáte šanci sestavit vládu tomu, kdo volby vyhraje? Řeší se teď třeba jmenování Babiše, který je trestně stíhaný, ale jestli to lidem nevadí a zvolí ho, neměl by dostat šanci sestavit vládu? A byl byste pro, aby trestně stíhaný člověk nemohl kandidovat? Třeba mě by to...
Další články z rubriky

21:25 Pavel Foltán: Ústavní soud – třetí komora parlamentu?
Komentář k historii tribunálu, o kterém se opět mluví.