Jan Čermák: Panika na trhu italských dluhopisů - nic dobrého pro růst eurozóny

30.05.2018 10:38

Je-li na trhu panika, tak není nic horšího, než rádoby rázná prohlášení politiků či vyloženě utilitární prohlášení šéfů hedgeových fondů. Přesně do takové kategorie patří včerejší komentáře komisaře Evropské komise Oettingera o tom, že “trhy (Italy) naučí”, či varování legendárního spekulanta Sorose, že Evropu čeká ohromná finanční krize. Když k tomu připočteme spekulace o tomu, kdy vlastně předčasné volby v Itálii budou (spekuluje se dokonce o 29. červenci), není se ani co divit, že italský vládní dluh se prakticky ocitl na kolenou.

Jan Čermák: Panika na trhu italských dluhopisů - nic dobrého pro růst eurozóny
Foto: pixabay.com
Popisek: Peníze, měna - ilustrační roto

Právě termín předčasných voleb v Itálii je v dnešní situaci asi tou nejzajímavější informací pro subjekty v okolních ekonomikách a tvůrce hospodářské politiky jako jsou třeba centrální bankéři. Není totiž pochyb o tom, že předčasné volby budou chtě nechtě referendem o euru a EU, tak jako tomu bylo v případě Řecka před několika lety. Ať už přitom nové volby v Itálii dopadnou jakkoliv, tak čas do nich bude každopádně naplněn velkou nejistotou, což se bude promítat do vyšších rizikových prémií. Jinak řečeno, nemalá část eurozóny bude čelit utaženým finančním podmínkám, přičemž toto období se nebude počítat na dny jako po hlasování o Brexitu, ale půjde minimálně o měsíce.

Přísnější finanční podmínky přetrvávající delší dobu se samozřejmě podepíší na růstu eurozóny a tím pádem se zpožděním i na inflaci. Naše modelové simulace naznačují, že pokud takto vysoké rizikové prémie u vládního dluhu setrvají do konce roku, pak růst HDP eurozóny zpomalí na 1 % (z dnešních 2,5 %), přičemž inflace (na trvalo) zakotví 1,5 %. Pokud by se takto pesimistický scénář skutečně v eurozóně realizoval, tak to pochopitelně není dobrá zpráva pro středoevropské ekonomiky, což možná také vysvětluje, proč jsou regionální měny tak slabé. Jan Čermák finanční analytik

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

16:40 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 354. Karel Kryl – Titulkář

Každý zná Karla Kryla jako písničkáře, ale už méně jako básníka, natož autora drobnějších próz, psan…