V čínské a americké pauze byl totiž podstatný rozdíl: zatímco Číňany donutil dramatický výprodej akcií tuto situaci řešit nucenou přestávkou v obchodování, tak newyorskou burzu přepadly technické problémy, které způsobily přestávku v obchodování. Trh sice klesal, ale žádná panika nebyla patrná, neboť konkurenční systémy jako třeba Nasdaq běžely v pořádku. Žádný administrativní zásah oficiálních autorit v New Yorku nebyl zapotřebí a soukromý sektor si tak pomohl sám z vlastních problémů.

To naopak (komunistická) strana a vláda v Číně má plné ruce práce, jak se vypořádat s důsledky propíchnuté bubliny, jež se nafoukla na akciovém trhu. Při pohledu na volatilitu čínského trhu zjevně není čas ptát se, kdo je kdo a tak přicházejí na řadu opatření marxisticko-leninského střihu. Státním finančním institucím bylo doporučeno, aby navýšily svoji expozici v kolabujících akciích a investorům s akciovým podílem větším než 5 % zakázáno své akcie prodat. A zdá se, že tvrdá státní intervence s regulací alespoň na den zabírá - dnes jsou čínské akcie výrazně v plusu.