Slovinský stát, který bude muset pokrýt výpadek kapitálu, se tak stává zdánlivě poslední obětí finanční krize, která v mnoha případech přenesla ztráty bankovního sektoru na daňové poplatníky. Slovinsko, tedy jako např. Irsko či Španělsko vstupovalo do krize s relativně malým veřejným dluhem ve výši 23 % HDP v roce 2008, avšak vinou ztrátových bank ji opustí s dluhem velmi vysokým, který nepochybně omezí manévrovací prostor budoucích vlád. Navýšení bankovního kapitálu ve výši několika miliard euro by mělo podle odhadů vlády a Evropské komise zvýšit veřejný dluh na 76 % HDP v roce 2014.Dodejme, že mezi Slovinskem na straně jedné a Irskem či Španělskem je zásadní rozdíl v tom, že banky, které v minulosti financovaly úvěrový boom, byly fakticky státní. Jinak řečeno, ztráty, které tyto banky generovaly, končily okamžitě v knihách veřejného sektoru.

 Slovinská ekonomika je nejen z pohledu eurozóny, ale i regionu střední Evropy hospodářským trpaslíkem, takže nelze počítat s tím, že by se z této nejvyspělejší země bývalé Jugoslávie šířila k nám nějaká finanční nákaza. Naopak investoři, kteří slovinské vládní dluhopisy vůbec nemají v oblibě a hnaly rizikové prémie země vysoko, nyní vědí, na čem jsou a tak mohou slovinské riziko přijímat s lehčím srdcem. Do budoucna však o kreditu resp. ratingu slovinské vlády rozhodne to, zdali tato malá ekonomika bude schopna generovat dostatečný růst, který by dokázal (relativně) ujídat z poměrně vysokého veřejného dluhu.