Jan Čermák: Pozdní závan finanční krize ze Slovinska

13.12.2013 10:26

Po delší době bylo včera cítit závan finanční krize v našem regionu, když vyšlo najevo, že tzv. bankovní stress testy odhalily potřebu kapitálu ve výši 4,8 miliardy euro. To v evropském měřítku sice není velká částka, avšak v případě malé slovinské ekonomiky je to opravdu ranec, neboť jde o téměř 15 % HDP.

Jan Čermák: Pozdní závan finanční krize ze Slovinska
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilustrační foto

Slovinský stát, který bude muset pokrýt výpadek kapitálu, se tak stává zdánlivě poslední obětí finanční krize, která v mnoha případech přenesla ztráty bankovního sektoru na daňové poplatníky. Slovinsko, tedy jako např. Irsko či Španělsko vstupovalo do krize s relativně malým veřejným dluhem ve výši 23 % HDP v roce 2008, avšak vinou ztrátových bank ji opustí s dluhem velmi vysokým, který nepochybně omezí manévrovací prostor budoucích vlád. Navýšení bankovního kapitálu ve výši několika miliard euro by mělo podle odhadů vlády a Evropské komise zvýšit veřejný dluh na 76 % HDP v roce 2014.Dodejme, že mezi Slovinskem na straně jedné a Irskem či Španělskem je zásadní rozdíl v tom, že banky, které v minulosti financovaly úvěrový boom, byly fakticky státní. Jinak řečeno, ztráty, které tyto banky generovaly, končily okamžitě v knihách veřejného sektoru.

 Slovinská ekonomika je nejen z pohledu eurozóny, ale i regionu střední Evropy hospodářským trpaslíkem, takže nelze počítat s tím, že by se z této nejvyspělejší země bývalé Jugoslávie šířila k nám nějaká finanční nákaza. Naopak investoři, kteří slovinské vládní dluhopisy vůbec nemají v oblibě a hnaly rizikové prémie země vysoko, nyní vědí, na čem jsou a tak mohou slovinské riziko přijímat s lehčím srdcem. Do budoucna však o kreditu resp. ratingu slovinské vlády rozhodne to, zdali tato malá ekonomika bude schopna generovat dostatečný růst, který by dokázal (relativně) ujídat z poměrně vysokého veřejného dluhu.

Jan Čermák
Analytik ČSOB

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Porodnost

Dobrý den, píšete, co chcete dělat pro zvýšení porodnosti, ale nezapomínáte, že jste už více jak dva roky ve vládě? Co jste zatím pro rodiny udělali? Vždyť i to navýšení rodičovské je nedostatečné a navíc diskriminující. A co je vlastně podle vás hlavní příčinou klesající porodnosti? Koukám, že neod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

15:52 Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

Končící Evropská komise zkouší ještě udat strategii pro příští volební období, s nejasnými návrhy, n…