Kromě obligátního Ruska je to především Řecko, které musí do 29. prosince vyřešit kauzu se zvolením svého prezidenta. Tento post s především ceremoniálními povinnostmi volí tak jako ještě nedávno u nás parlament, přičemž řecké zákony jsou nekompromisní v tom, že pokud se parlament ani ve třetím kole na jménu prezidenta neshodne (stačí jen prostá většina), budou vypsány nové parlamentní volby. Ty by sice proběhly až v prvním čtvrtletí roku 2015, ale jen pouhé pomyšlení na ně musí již teď investory znervózňovat. V předvolebních průzkumech totiž vede extrémní levicová strana Syriza, která pokud by splnila jen třetinu svých předvolebních slibů, nutně přivede Řecko k dalšímu bankrotu, přičemž otázka setrvání země v eurozóně by opět visela ve vzduchu. Když konzervativní řecký premiér Antonio Samaras před pár dny volbu prezidenta v podstatě urychlil, zdálo se, že vše má dobře spočítané a že jeho menšinová vláda nakonec pro prezidenta menšinu získá. Nyní po prvním prohraném hlasování se v řeckém parlamentu rozjelo handlování s hlasy poslanců naplno, přičemž obě strany se k tomu začaly obviňovat z úplatkářství, jehož středem by se měly stát především hlasy nerozhodnutých poslanců. Situace na řecké politické scéně začíná být velmi nepřehledná a tím pádem bude hlasování o prezidentovi (a nepřímo o předčasných volbách) ještě poměrně napínavá. Zejména pak trh s eurodolarem a také vládní dluhopisy na periferii eurozóny si pak vánočního klidu užít nemusí.