Hnací motory bujení západoevropských akciových trhů přitom netřeba hledat nějak složitě. V první řadě je to politika ECB, které se povedl stejný trik jako nedávno Bank of Japan, když rozjela masivní nákupy na trzích aktiv za nově tištěné yeny. Pozitivní vedlejším efektem pak bylo dramatické oslabení yenu, které lze chápat jako obrovskou subvenci ve prospěch japonských exportérů. Stejně tak ECB od března nakupuje dluhopisy za 60 miliard měsíčně. Tyto obrovské sumy musí být na trzích aktiv zákonitě někde vidět a nejen v tom, že rostou ceny dluhopisů do astronomických výšek a tím se dostávají úrokové sazby do záporu. Přebytečná eura opouštějící trh dluhopisů směřují na akciové trhy a také na devizový trh. Není tedy divu, že euro prudce znehodnocuje (od počátku roku o 14 % proti dolaru), což je opět výrazná úleva pro exportéry, v jejichž ziscích to samozřejmě bude vidět.Skvělé pro ekonomiku eurozóny i v prvním kvartále tohoto roku zůstávají nízké ceny ropy. Ty nehledě na oslabování společné evropské měny v eurových cenách klesají. Jak z učebnic víme, tak tento pozitivní nabídkový v podobě vylepšení směnných relací se v podstatě rovná snížení daní - tedy v podstatě expanzivnímu kroku, ke kterému se eurozóna neodvážila.