Řekněme si, že guvernér Bank of Japan Kuroda nemá a ani do budoucna nebude mít jednoduchou úlohu. Ať BOJ děla co dělá, není dlouhodobě schopna plnit svůj inflační cíl (2 %), který až na dočasné výjimky podstřeluje. Veškeré expanzivní snahy BOJ o vyvolání trvale vyšší inflace selhávají, přičemž její schizofrenní situaci umocňují dvě makro záležitosti: jednak s ohledem na globální konsensus (uvnitř zemí G20) nemůže přímo intervenovat proti své vlastní silné měně (na rozdíl od ČNB, která nikoho nezajímá) a jednak centrální banka musí brát ohled na to, jaké problémy její politika vyvolá uvnitř bankovního sektoru. Velkou nevoli v této souvislosti vyvolalo nečekané snížení úrokových sazeb do záporu, provedené na začátku tohoto roku, které je v Japonsku finančními kruhy tvrdě kritizováno, neboť nepochybně zhorší hospodaření japonských bank. Vyprovokovalo totiž výrazný propad úrokových sazeb a výnosů podél celé křivky, která navíc výrazně zploštěla. Zdá se, že BOJ bude chtít na tuto kritiku reagovat a tak údajně připravuje opatření, která by měla za cíl prohloubit pozitivní sklon výnosové křivky a to eventuálně aniž by došlo ke snížení oficiální (krátkodobé úrokové sazby). BOJ údajně uvažuje o tom, že by zkrátila maturitu (duraci) nakupovaných dluhopisů (které pravidelně nakupuje jako např. ECB), čímž chce relativně znevýhodnit pevně úročené instrumenty na delším konci výnosové křivky.