Za normálních okolností by tzv. super-úterý znamenalo pro finanční trhy konec nejistoty, kterou přestavují americké prezidentské volby, avšak letos to tak nutně být nemusí. V prvé řadě vítězství favoritů ještě není zdaleka tak přesvědčivé, aby Clintonovou a Trumpa bylo možné považovat za jasné stranické kandidáty na úřad amerického prezidenta a jednak vítězství diplomaticky řečeno nekonvenčního Trumpa vnáší do prezidentské volby minimálně dva prvky nejistoty. Předně republikánská strana v USA je sice více konzervativní než většina pravicových stran v Evropě, ale fakt, že Trump se například nedistancoval od podpory amerického Ku-Klux-Klanu, může být i pro ni problém, takže není vyloučeno, že nakonec bude hledat cesty, jak Trumpa jakožto populárního kandidáta shodit ze stolu. Za druhé, ač se to zdá být absurdní, tak nejistota vyplývá i z toho, že Trumpova rétorika je natolik přímočará, že na konec osloví i amerického většinového voliče, takže on si při absenci silných levicových kandidátů nakonec v prezidentské volbě zvolí populistu.