Za poslední dny zažil Afghánistán hned několik sebevražedných atentátů nebo jiných útoků podobného druhu. Mluví se však hlavně o tom, při kterém zahynul Hašmat Karzáí, bratranec dosluhujícího prezidenta Hamída Karzáího. Krom jiného byl zabitý Hašmat Karzáí důležitým členem volebního týmu pravděpodobného budoucího prezidenta země Ašrafa Ghaního.
Atentát se odehrál v době, kdy muslimové slaví konec Ramadánu a vzájemně se navštěvují. Hašmat Karzáí zahynul poté, co osobně přivítal neznámého návštěvníka. Ten místo lahůdek na slavnostní stůl přinesl nálož, kterou měl ukrytou v turbanu.
Kdo je pachatelem útoku, zatím není známo, nikdo se k atentátu nepřihlásil. Spadá však do období zvýšené aktivity Tálibánu, který se snaží využít letní sezóny k získání nových teritorií. A nejen to.
Tálibán totiž nedlouho před tím, než Američané na konci roku opustí Afghánistán, značně zesílil své aktivity. Zatím byl přítomen zejména na jihu země a v oblasti při hranicích s Pákistánem. I tam v minulosti spojenecké i afghánské jednotky s určitým úspěchem Tálibánce vytlačovaly.
To se nyní mění. Příkladem může být provincie Kápísá, kterou prochází důležitá silnice vedoucí ke Kábulu, nebo provincie Kandahár. Tam byl Tálibán od 90. let pánem, ale po americké protiofenzivě v roce 2010 musel oblast opustit. I zde se islamisté vracejí do svých původních působišť.
Jedním ze znaků tohoto procesu je, že Tálibánci přesunuli svou pozornost z venkovských oblastí k městům nebo jejich bezprostřednímu okolí. O města dosud měli zájem jen v oblastech, které měli bezpečně pod kontrolou, jako je v jihoafghánský Hílmand. Jejich ambice se tedy značně zvýšily a zvětšily se také úspěchy.
Kábulská vláda se nyní bojí nejen o osud důležitého centra v Džalálabádu, ale i o to, jak blízko se Tálibán může dostat i k samotnému Kábulu. Tálibán podle znalců testuje, zda má šanci rozšířit své panství už teď.
To vše se děje v období, kdy není jasné, kdo bude afghánským prezidentem. Spor mezi oběma údajnými vítězi nedávných voleb, Abdalláhem a Ghaním, zatím vedl alespoň k dohodě o přepočítání hlasovacích lístků, ale jinak panuje nejistota.
Ze země se stahují americké jednotky, jejichž velitelé zatím nevědí, kdy budoucí prezident rozhodne o podmínkách, za kterých bude moci v zemi zůstat desetitisícový americký kontingent. Zatím Američané počítají s tím, že oba hlavní volební kandidáti o spolupráci stáli.
Jak je možné, že se o tomto neradostném vývoji příliš nemluví? Jedním z důvodů je, že se odehrává už bez výrazné přítomnosti zahraničních jednotek. Ty už nepůsobí v terénu a odcházejí postupně ze země. A sami afghánští činitelé o svých neúspěších příliš nemluví.
Zatím ovšem nejsou schopni vysvětlit ani to, kam se podělo několik set tisíc kusů malých ručních zbraní, které jim Američané v minulých letech dodali. Pravděpodobné je, že už nejsou v držení afghánské policie ani armády. Nadešly dny, kdy tyto zbraně ohrožují i ty, kteří měli zajistit, aby se nedostávaly do nepovolaných rukou.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
