Žena, která se snad jmenovala Lidia Petrova, měla údajně psychické problémy. Její čin však je mnoha Bulharům srozumitelný. Vždyť je sedmým člověkem, který se pokusil upálit na protest proti ekonomickým podmínkám současného Bulharska. Její předchůdci byli psychicky zdraví, ale zoufalí lidé.

Sebevražda se také neodehrála jen tak někde, ale před sídlem bulharského prezidenta Rosena Plevnelieva, kde se právě jednalo o sestavení vlády. Tu se zatím nedaří vytvořit, protože vítězná strana Občané za evropský rozvoj Bulharska Bojka Borisova nezískala dostatečný počet hlasů.

Loňské nepokoje, při kterých došlo k vlně sebeupalování, ukončily existenci předchozí Borisovovy vlády. Byly vyvolány nespokojeností se stavem tamní ekonomiky a aktuálně také zvyšujícími se cenami elektřiny. Po volbách ze začátku října, v nichž opět zvítězila strana Občané za evropský rozvoj Bulharska, se Borisov dostal ke slovu.

Skutečnost, že jeho stranu volilo téměř 33 procent voličů, o 2 procenta více, než v předchozích volbách, ukazuje, že jeho cestu bulharská společnost nezavrhla. Za jeho předchozí éry se podařilo uskutečnit některé velké projekty, jako je silnice spojující hlavní město s černomořským pobřežím nebo nová linka metra v Sofii.

Část bulharské veřejnosti ovšem pociťuje, že tamní ekonomika se téměř nehýbe z místa. Po propadu před rokem 2011, který obnášel negativní růst až mínus 6 procent ročně, se v posledních letech může Bulharsko vykázat růstem v desetinách procenta.