Ve skutečnosti se ve filmu pod názvem Mohamed snažil jeho režisér Madžíd Madžídí všem kontroverzím vyhnout. Prorokovi není nikdy vidět do tváře, a navíc se tak děje ve scéně, kde je ještě malý chlapec.
Film navíc pojednává o období od Mohamedova narození do jeho dvanáctého roku, kdy se malý Mohamed vydal na cestu do dnešní Sýrie a tam mu křesťanský mnich Bahira předpověděl, že se z něj stane prorok.
Tato verze čerpá z koránu a z rané muslimské tradice o Prorokově životě. Scénárista a režisér Madžídí zdůrazňuje, že si vybral toto období mimo jiné i proto, že v pohledu na něj nejsou mezi sunnity a šíity žádné rozepře.
Autor filmu prý také konzultoval sunnitské a šíitské duchovní z celého světa, aby předešel jakýmkoli kontroverzím. K těm však nevyhnutelně došlo, protože na zobrazování proroka Mohameda a dalších proroků existují v islámu velmi rozdílné názory.
Ze strany některých konzervativních sunnitských duchovních například zazněly i výhrady vůči promítání nedávného amerického filmu o Noemovi, v němž se věci vyprávějí jinak, než jak jsou zaznamenány v Bibli i v Koránu, ale především tam je vidět Prorok sám.
O to přísnější jsou někteří sunnité ve věci zobrazování samotného Mohameda. Například egyptské učení Al Azhar Írán vyzvalo, aby film vůbec nepouštěl do distribuce. Stejné stanovisko by měl, i kdyby byli zobrazeni jen nejbližší Prorokovi druzi.
To však samozřejmě nenašlo svou odezvu, protože v šíitském islámu se na zobrazování lidí dívají méně přísně. Prorok Mohamed sice v současnosti zobrazován nebývá, ale například portréty jeho zetě Alího, který měl podle šíitské tradice nastoupit po Mohamedově smrti, jsou běžně vystaveny.
Tento nejdražší íránský film všech dob má naopak přímou podporu nejvyššího duchovního vůdce Chámenejího a je vnímán jako nástroj propagace Mohamedovy osobnosti a správného pojení islámu – totiž toho šíitského a íránského.
Film s rozpočtem třiceti milionů dolarů vznikal několik let, přičemž se na něm podíleli i oscaroví odborníci z Evropy a Ameriky, aby dosažený efekt byl co nejlepší. Madžídí se dokonce chystá natočit další dvě pokračování z jeho pozdějšího života. Ta by ovšem už podávala verzi výhradně šíitskou.
To však nemusí všem vadit. Podobný film vznikl v Íránu už v 70. letech, přičemž Mohamed nebyl vůbec zobrazen a jeho příběh vyprávěli jeho blízcí – jednoho z nich hrál například Anthony Quinn.
Svou vlastní verzi Prorokova života pak chystají i v bohatém Kataru a jeho rozpočet bude třicetkrát větší než ten, který investovali v Íránu. Producentem prý bude Barrie Osborne, který připravoval Pána prstenů.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
