Podobně jako ve Francii, i v Dánsku střílel mladý zločinec nejdříve na skupinu lidí, které si spojoval s hanobením proroka Mohameda a poté šel svou věc ještě stvrdit zabíjením Židů.

Tentokrát ovšem vše proběhlo v menším měřítku. I když Omar Husejn vystřílel na kavárnu, kde se debatovalo o svobodě slova, desítky nábojů, podařilo se mu zabít jen jediného člověka, režiséra dokumentárních filmů Finna Norgaarda – sám Vilks, autor skutečně urážlivé kresby Mohameda se zvířecím tělem vyvázl bez zranění.

Pachatel měl přitom příležitost získat mnohem větší úlovek, na místě bylo několik prominentů, včetně francouzského velvyslance. Svou roli možná hrála jedna podstatná odlišnost dánského pachatele od jeho francouzských kolegů.

Nejen že na zabíjení byl sám, ale hlavně neměl žádný výcvik. Neměl příležitost strávit nějaký čas v nějakém teroristickém táboře, a už vůbec to nebyl navrátilec ze syrského bojiště, jak se od autorů podobných vražd očekává.

Naopak, typické na 22letém Husajnovi, bývalém členu pouličního gangu, je to, že pochází z prostředí drobných delikventů a že se dá řadit do kategorie pachatelů s „islamokriminálním pozadím“.