Giordano byl zapáleným diskutérem téměř až do poslední chvíle, než v prosinci letošního roku zemřel v téměř dvaadevadesáti letech. Díky své dlouhověkosti tak měl možnost ovlivňovat německý veřejný život po téměř sedm desítek let.

Do veřejného života vstoupil po válce, kdy se stal marxistou a v západní části Německa se účastnil komunistického hnutí, byl dokonce členem tehdy ilegální komunistické strany. V roce 1953 pod pseudonymem vydal v NDR svou první známou knihu, která se zabývala životem komunistů v západním Německu.

Jeho víra šla tak daleko, že v roce 1955 dokonce přesídlil do východního Berlína. Tam ovšem pobyl pouhých devět měsíců, než se mu opět podařilo dostat zpátky na druhou stranu hranice. Se svými iluzemi pak zúčtoval o několik let později v knize „Strana má vždy pravdu“.

Ve Spolkové republice se stal velmi známým televizním novinářem a spoluautorem řady dokumentů – byl tím, kdo pomáhal z německé televize udělat nástroj veřejné debaty. V dokumentech kritizoval nedostatečné vypořádání se německé společnosti s nacismem, například v řadách Bundeswehru, připomínal dějiny německého kolonialismu v Africe nebo upozorňoval na pozapomenutou genocidu Arménů.